Přestřihnutí pupeční šňůry

 

V porodnictví bylo po dlouhá desetiletí zvykem přerušit pupečník okamžitě po narození dítěte. V poslední době však přibývá porodnic, kde nechávají pupečník dotepat. Rodiče ještě před porodem by se měli informovat o obou možnostech, aby mohli případně předložit porodní asistentce či porodníkovi své představy o porodu.

Pupečník

Pupečník, neboli pupeční šňůra, je cévní pletenec, který spojuje placentu s tělem dítěte během nitroděložního vývoje. Pupečník zásobuje plod kyslíkem a živinami a je součástí krevního oběhu dítěte. Transport krve pupečníkem po porodu neustává. Když se miminko narodí, placenta i pupečník ještě pár minut pulzují a zásobují miminko kyslíkem a cennými kmenovými buňkami.
Krevní oběh plodu má asi 85 ml krve/1 kg hmotnosti. Tedy průměrné tříkilové dítě má v krevním oběhu asi 380 ml krve. Z toho asi 125 ml koluje mezi pupečníkem a placentou, což je zhruba třetinu objemu krve novorozence.

Přestřihnutí pupečníku ihned po narození dítěte

Přestřihnutím pupeční šňůry se symbolizuje oddělení dítěte od matky, tedy počátek samostatné existence dítěte. Ve většině českých porodnic se provádí časné oddělení dítěte od pupečníku. Tento výkon přináší jistě nějaké výhody, ale je spojen i s určitými riziky.
K rutinnímu přerušování pupeční šňůry ihned po porodu se v porodnické praxi ustálilo díky teorii, že objem krve, který zůstává mezi pupečníkem a placentou (u tříkilového miminka přibližně 125 ml krve), by mohl zhoršit poporodní adaptaci dítěte a mohl by být příčinou rozvoje novorozenecké žloutenky kvůli vyššímu množství červených krvinek v oběhu dítěte, protože novorozenecká žloutenka vzniká jako důsledek rozpadu velkého množství červených krvinek.
V současnosti se však ukázalo, že nikoliv dotepání pupečníku, ale spíš brzké přerušení nemusí umožnit dobrou poporodní adaptaci novorozence. Velká krevní ztráta způsobená včasným přestřižením pupeční šňůry může vést k hypovolemickému šoku, což je velmi nebezpečný stav, který vzniká nedostatečným objemem krve obíhající v krevním řečišti, případně může vést k hypoxickému poškození, což je nedostatečné zásobení organismu kyslíkem. Včasné přerušení pupečníku může přispívat i k vzácnějším jevům, jako je mentální problémy, dětská mozková obrna, autismus, poruchy učení a chování apod.

Dotepání pupečníku

Dotepání pupečníku může významně přispět k prevenci chudokrevnosti z nedostatku železa. Chudokrevnost, neboli anémie, je u dětí spojena s nedostatečným rozvojem nervové soustavy. Když se nechá pupečník přibližně 3 minuty dotepat, je šance, že se riziko nedostatku železa sníží, a tak se sníží riziko novorozenecké anémie. Odložené přerušení pupečníku doporučuje i Světová zdravotnická organizace, Česká neonatologická společnost a Evropská rada pro resuscitaci.
Pozdější přerušení pupečníku se nespojuje s rizikem poporodního krvácení, nemá vliv na třetí dobu porodní (vypuzení placenty), ani nezvyšuje riziko s odlučováním placenty.
V případě nutnosti resuscitace novorozence z důvodu vdechnutí smolky, což je první stolice dítěte a k jejíž vdechnutí dítětem může při porodu dojít, se ukazuje, že včasné přerušení pupečníku může stav novorozence ještě zhoršit. Plíce miminka po přestřižení pupeční šňůry nejsou zásobeny kyslíkem z pupečníku a placenty a rychle se plní oxidem uhličitým, to miminku nutí k prvnímu nadechnutí, čímž se riziko vdechnutí smolky zvyšuje.
Obrovskou výhodou dotepání pupečníku je skutečnost, že dítě spojené pupeční šňůrou se nedostane od matky dále, než kam jej pupečník pustí. Tedy zdravotníci nemohou miminko od matky odnést a musí ho ponechat na břiše matky, čímž se podporuje tzv. bonding.

Žádný komentář

Vložit komentář