Po roce na vodě…. a opět s dětmi

Po loňských zkušenostech se sjížděním řeky Jizery, které Davídka zrovna nenadchlo, jsme dlouho zvažovali, zda letos vůbec s dětmi na vodu jet. Nakonec jsme ale usoudili, že Davídek je o rok starší a tudíž rozumnější a tentokrát se mu to už určitě bude líbit!

Naše vodácká parta se usnesla, že letos pojedeme na Moravu. Ještě nikdy jí nikdo nejel a je tedy na čase ji trochu poznat. Naši kluci, 4 letý Kuba a 2,5 letý Davídek, se nemohli dočkat. S tatínkem nakoupili vodní pistolky a pádla, zabalili nutné hračky do vody a těšili se, jak budou jezdit na lodičce.

Start našeho putování začal v sobotu 16.7. Postřelmově. Kemp je tam malý a levný, těžko se dá najít, ale je zde vše, co takový obyčejný vodák potřebuje – řeka, kiosek, WC, dokonce i sprcha a pěkný rybník ke koupání (prý zatopený písečný lom). Pro děti několik prolízaček, kolotoč a pískoviště. Tady se nám líbilo. Přespali jsme ze soboty na neděli a těšili se na vodu.

Neděle 17.7.

Dopoledne vyjedeme autem do Hanušovic a nás s dětmi čeká asi 2 hodinové putování po vodě. Pro začátek to bude stačit. Parta dospělých jede trasu delší a končí až v kempu v Postřelmově. Řeka zde pěkně teče a je velmi studená. Počasí je výtečné, sluníčko svítí, nikde ani mráček. Klukům se na lodi moc líbí. Kubík komentuje okolní krajinu, právě prý projíždíme pralesem, všude vidí krokodýli, hrochy a opice. Davídek je z toho trochu vyděšený, ale po několika ujištěních, že jsou zde jen kačeny, ryby a žáby, se zklidní. Idyla.

Odpoledne koupání v písáku, blbnutí na prolízačkách, s míčem a ostatními dětmi.  

Večer, pozdě večer, uspávání dětí. Kubík spí ve stanu s tatínkem. Nevím, kdo z nich usnul dřív, ale usnuli oba. Davídek je strašně unavený, ale spát nechce, ve stanu se mu líbí, komentuje ruch, který v kempu je, poslouchá, jak opodál hrají na kytary, nejraději by zpíval s nimi. Já zpívat nechci. Já chci, aby spal. Kolem jedenácté konečně spokojeně usíná.

Pondělí 18.7.

Prší. Dáme si s dětmi vodáckou pauzu a pojedeme obhlídnout místní zajímavosti. Nedaleko stojí pohádkový hrad Bouzov. Blížíme s k němu a v tom nám bleskne hlavou „je pondělí“…..zavírací den…… Obejdeme hrad z venku, i tak je moc pěkný. Hledáme v mapě a navigaci, co by se zde dalo ještě navštívit v tak nevlídném počasí. Několik jeskyní, arboretum…. Jenže, „je pondělí“ a všude je zavřeno. Odpoledne, kdy se počasí trochu umoudří, vyrážíme na pěší procházku a míjíme různé menší jeskyně, Čertovu bránu a Rytířskou síň, které jsou součástí naučné stezky nedaleko Mladečských jeskyní.

Spíme na tábořišti Vila Háj. Pěkné tábořiště v travnatém parku přímo u penzionu. Kiosek, sprchy, WC k dispozici. Děti jsou unavené, umyté, teoreticky by měly usnout, jako když je do vody hodí. Za stanem nám spustí kytary a zpěv a je po usínání, které jsem si tak krásně naplánovala. Už ani nevím, v kolik usnuli a kolik nervů mě to stálo, ale usnuli a já se mohla připojit ke zpívající a popíjející partě, která mé rozhořčení z neusínajících dětí vůbec ale vůbec nechápala.

Úterý 19.7.

Dnes nás čeká celý den na vodě.  Ze začátku řeka teče, ke konci už tolik ne, ale nám ani dětem to nevadí. Pohoda. Davídek si dokonce na lodi schrupne. Oba kluci ulovili péro z volavky, jsou nadšení.

Končíme na tábořišti Templ nedaleko vesničky Moravičany. Není zde nic. Ani, voda, ani záchod. Krásně tady hučí jez. Hučí tak silně, že přehluší všechen ostatní ruch. Hučí tak nádherně, že Davídek usíná večer do 15 minut. Konečně ten správný kemp!

Středa 20.7.

Odjíždím s klukama za kamarádkama do Dolních Věstonic poznávat krásy zdejšího kraje, Lednici, její nádherný park a jeho atrakce, kterých je nemálo a výborné moravské víno.

Celá parta včetně mého manžela pokračuje po řece dál přes Litovel kamsi….ani nevím kam…. Ve čtvrtek celý den prší a prší a prší, po vodě nejedou, v pátek řeka stoupá, je vyhlášen aninevímkolikátý stupeň povodňové aktivity a oni prchají domů.  

Shrnutí 🙂

Kluci byli přes den bezvadní. Sice jsme museli být s manželem celý den ve střehu a neustále je mít pod dohledem, chvíli jsme si neodpočinuli, ale kluci si to opravdu užili. V noci krásně spinkali, aby nabrali sil do dalšího náročného dne. Jen to Davídkovo usínání budeme muset do dalšího roku kapánek vylepšit!

Přečtěte si také další články o cestování s dětmi:

Žádný komentář

Vložit komentář