Proč se děti chovají hůř, když mají poblíž maminku?

Všechny maminky si jistě dokáží vybavit situaci, kdy dítě říká stále „ne“, zlobí, vymýšlí hlouposti, nechce jít za ruku a utíká… Zato když je s tatínkem na procházce, vedou se za ruku, usmívají se a se vším souhlasí. To pověstné „ne“ je zkrátka asi jen pro maminku. Proč se děti v blízkosti matek takhle chovají?
Pedagogové a psychologové na to mají snadnou odpověď. Jde o normální a přirozený vývoj. Pro dítě je matka ten nejdůležitější člověk na světě, v její blízkosti se cítí nejbezpečněji a může pustit své emoce, a to nejen ty pozitivní, ale i negativní, které dítě neumí ventilovat jinak než pláčem, křikem, negativismem.
Rozhodně to není tak, že by potomek svým chováním dával přednost, s kým chce radši být. Osoba, která s dítětem tráví nejvíc času (povětšinou maminka na mateřské dovolené), je zároveň tou osobou, s kterou je dítě cítí nejlépe, aby se mohlo projevit v pozitivním nebo negativním světle. Všechny scény, které dítě předvede, jsou znakem toho, že se s maminkou dítě cítí v pohodě a může projevit jakékoliv emoce. Matka pro dítě představuje potřebu a z biologického hlediska se spojuje z potřebou jídla a přežití. Proto jsou děti ochotné udělat cokoliv, aby zaujaly matčinu pozornost a navázaly s matkou okamžitý kontakt. Tatínkové jsou pro děti spíš ostrovem důvěry, her a zábavy. Ale děti s tatínky nemají spojený instinkt přežití, proto se nepokouší získat jejich zájem tak dramatickým způsobem. Děti se učí rozvíjet vztahy s ostatními a testují své hranice tím, že vše zkouší.

Ne, ne, ne

Některé děti okolo 2 let už obstojně mluví, jiné ještě ne. Které slovo však ovládá většina dvouletých, je slovo „ne“. Pro rodiče je neustále negování frustrující a někdy se dá jen těžko ovládnout, aby nevybouchli. Toto chování od dítěte je však v pořádku a je znakem zdravého vztahu rodič – dítě. Neposlušné malé děti jsou normální, rozhodně nedokazují neschopnost rodiče.

Chování dětí v cizím prostředí a doma

Děti se chovají různě nejen ve vztahu k rodičům, ale i mimo domov. Když mají možnost být doma samy sebou, nemusí nic předstírat, tak mají rodiče jedinečnou možnost zažít děti v tom nejkrásnějším, ale i nejhorším světle. Ve školce děti musí poslouchat, mají tam kamarády, množství hraček, ale někde uvnitř jim maminka chybí, a proto se až doma mnohdy příliš uvolní a upustí páru, proto udělají scénu, že chtějí být s maminkou.
Je úplně v pořádku, že se dítě doma a v cizím prostředí chová odlišně. Dokazuje to, že doma se dítě cítí dostatečně bezpečně na to, aby mohlo vybouchnout. A na druhou stranu rodiče vidí, že jejich výchovné úsilí se setkalo s odezvou, když se dítě ve školce nebo mimo domov umí chovat.

Žádný komentář

Vložit komentář