Jak zvládnout období vzdoru?

Většina rodičů během vývoje svého potomka zaznamená i těžší období. Z oněch těžkých období pro rodiče je zvládnutí období dětského vzdoru a vztekání. Představte si situaci, kdy jste s dítětem v obchodě a dítě najednou začne z plných plic řvát, plácne sebou na zem a vzteká se, že chce to či ono. Jestli si kladete otázku, zda jste neudělali výchovnou chybu, tak vás uklidníme. Záchvaty vzteku jsou normální a objevují se u dětí mezi rokem a půl až třetím rokem věku, často i u předškoláků, postupně vymizí. Před nástupem do školy už by se tak dítě chovat nemělo, ale jsou i výjimky, kdy se dítě umí takto „předvést“ v mladším školním věku. Proč se vlastně dítě vzteká? Jak zvládnout takové krušné období vzdoru?

 

Vzdor u dětí

Vzdorování a vztek jsou emoce, které byly coby základní emoce popsány již před mnoha a mnoha lety. Vzdor je přirozená součást života dětí i nás dospělých. A protože emoce jsou velmi individuální, u někoho je vztek častější, u jiného téměř není. Je to ovlivněno vrozeným temperamentem. Častěji se vztek připisuje lidem s cholerickým temperamentem. Vztek je přirozený, proto jej není dobré potlačovat, ale raději se s ním učit pracovat a rozlišovat, zda je reakce přiměřená a zda není zneužíván za účelem dosáhnout svého. Vztek se v průběhu života může objevovat kdykoliv. Jsou však popsána období, kdy záchvaty vzteku jsou častější. Jde právě o malé děti, batolata a předškoláky. Batole, předškolák či dítě mladšího školního věku si pomocí záchvatů vzteku a vzdoru buduje svou vlastní identitu v rodině a zároveň se musí přizpůsobovat nějakému řádu, což někdy dětská psychika nezvládá a přicházejí záchvaty vzteku, odmlouvání apod. Mějte na paměti, že dítě to nedělá proto, aby zlobilo. Pro něj je vzdor náročná emoce a situace plné vzteku jsou stresující nejen pro rodiče, ale rovněž pro ono vzdorující dítě.

 

Co dělat, když má dítě záchvat vzdoru a vzteku?

Na vztekající se dítě není pěkný pohled. Dítě ječí, válí se po zemi, kope, hází věcmi, bouchá do všeho, může dokonce zadržovat dech, až skoro zmodrá. Jakmile je dítě záchvatem takto pohlceno, není schopno reagovat nijak rozumně. Opravdu pomůže si k dítěti sednout a počkat, až záchvat odezní. Zkrátka být v tu těžkou chvíli s ním.

Doporučuje se tedy čekat, až záchvat vzteku u dítěte pomine. Dítě většinou při záchvatu vzteku neslyší, neposlouchá. Je tedy zbytečné na něho mluvit a snažit se ho nějak ukonejšit. Úplně nejhorší varianta je, když byste se začaly vztekat, rozčilovat a křičet i vy. Tím byste akorát přilili olej do ohně, protože čím víc se budete vztekat vy, tím víc se bude vztekat i dítě.

Někdy může pomoci odvést pozornost. Zkusit třeba nosit v kabelce zvoneček, jehož zvuk je vysoký a dítě ho při počátku vzteku může vnímat.

Zkuste jít k dítěti blíž. Pokud kolem sebe zrovna nemlátí rukama a nohama, zvedněte ho a obejměte. Možná bude vaše objetí dítěti příjemné a utiší jeho vztek rychleji.

Jakmile se dítě uklidní, nemělo by dostat žádnou odměnu.

Pokud dítě svým vztekem začne mlátit okolí, ohrožovat lidi a zvířata, raději ho vezměte a odneste na nějaké bezpečné místo (třeba dětský pokoj, postel,…), kde nemůže ublížit sobě ani okolí. Vysvětlete mu, proč jste tam šli (třeba protože kopal do pejska) a také jasně určete, že tam s ním budete, dokud se neuklidní.

Pokuste se vypozorovat situace, které u dítěte záchvat vzteku spouští. Je také možné, že dítě má záchvaty vzteku, když je hladové, proto s sebou noste svačinky. Atd.

Jak se říká, nejdůležitějším pravidlem je určit pravidla a hranice a na trvat na jejich dodržování. Jakmile dítě v obchodě řekne, že chce koupit lízátko a my řekneme, že ne. Dítě se začne vztekat a my po neustávajícím záchvatu vzteku povolíme a dítěti lízátko koupíme, pak je to pro něj do budoucna signálem, že vaše „ne“ nic neznamená a že vztekáním může dosáhnout svého.

Jaké chyby nedělat?

V žádném případě od dítěte neodcházejte. Neodcházejte ani do jiné místnosti, nezavírejte za sebou dveře. Dítě se bude v té, i pro něj těžké, chvíli cítit opuštěné. Pro dítě i jeho vlastní bouřlivé emoce mohou být děsivé a ve skutečnosti vás potřebuje. Potřebuje vaši blízkost, ochranu a bezpečí.

Na veřejnosti vás bude lákat představa záchvat vzteku co nejrychleji ukončit. Neohlížejte se na okolí, co si kdo pomyslí. S dítětem nevyjednávejte a neklaďte dítěti nerozumné požadavky. Pokud by si dítě vymohlo, co chce, odstartovaly by se tím další problémy s chování v budoucnosti.

Netrestejte dítě za to, že se vztekalo. Dítě záchvatem vzteku oznamuje, že ho něco trápí, takže místo trestání si raději s dítětem sedněte a pokuste se probrat a zjistit, co dítě tak rozzlobilo.

Lze vzdorovému chování předcházet?

  • Nabízejte volbu – Uklidíš si hračky teď nebo až po obědě?
  • Pozorujte dítě, zda není přetažené – Občasné záchvaty vzteku jsou u předškoláka normální, je však lepší takovým situacím předcházet. Mohlo toho být na dítě v posledních dnech hodně (spěch, rodinné napětí či hádky). I toto vše může u dítěte vyprovokovat záchvaty vzteku.
  • Ukončení činnosti a přechod k jiné – Vždy dítě včas upozorněte na nadcházející změnu. Třeba když je dítě zabrané do hry na pískovišti, řekněte mu z očí do očí, že až dostaví hrad, že půjdete domů. Dítěti to umožní se nové situaci přizpůsobit a pak nemusí reagovat vztekem a pláčem.

 

Žádný komentář

Vložit komentář