Poslední týdny jsou média plná článků a reportáží o zvýšeném výskytu spalniček a snižující se proočkovanosti obyvatelstva. Máte strach, že vaše dítě chytne spalničky? Bojíte se ho zároveň naočkovat vakcínou MMR Priorix proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím? Bojíte se neočkovaných dětí, aby to vaše očkované dítě nebylo nakaženo? Kdo roznáší spalničky a proč není očkování tak účinné, jak se možná domníváte?
Spalničky
Spalničky jsou velmi nakažlivé virové onemocnění, které se přenáší vzdušnou cestou. Ještě před zavedení povinného očkování u nás v roce 1969 byly spalničky považovány za běžnou dětskou nemoc, stejně jako neštovice, zarděnky a příušnice. Od zmíněných infekcí jsou spalničky nejzávažnější a u oslabených, podvyživených či jinak nemocných lidí mohou mít fatální následky. V rozvojových zemích, kde je bída, děti trpí podvýživou, panují tam nedostatečné hygienické podmínky a není dostupná kvalitní lékařská péče, jsou spalničky často smrtelné. Avšak valná většina zdravých dětí prodělá spalničky bez komplikací a hlavně si proděláním vytvoří celoživotní imunitu.
Očkování proti spalničkám
V ČR se očkuje proti spalničkám živou, neboli oslabenou, vakcínou od roku 1969. Od roku 1975 byla zavedena druhá dávka očkování pro vyšší úspěšnost. V současné době se očkuje kombinovanou vakcínou MMR (spalničky, příušnice, zarděnky) proti třem infekcím zároveň, vakcínou Priorix. Jednosložková vakcína pouze proti spalničkám u nás není k dispozici, takže pokud byste chtěli své dítě naočkovat pouze proti spalničkám, máte smůlu. Až do konce roku 2017 se očkovalo ve dvoudávkovém schématu, kdy druhá dávka vakcíny MMR byla podána 6-9 měsíců po první dávce. První dávka se očkovala nejdříve v 15 měsících dítěte. Od začátku letošního roku 2018 došlo ke změně očkovacího kalendáře a podání druhé dávky se posouvá až na 5 – 6 let dítěte.
Je očkování proti spalničkám účinné?
První spalničkové vakcíny se začaly očkovat od roku 1969 a po postupném proočkování všech vnímavých ročníků dvěma dávkami výskyt spalniček poklesl a snížil se na zanedbatelnou úroveň s občasným výskytem lokálních menších epidemií. Vliv na úmrtnost mělo však zavedení očkování jen velmi malou, to proto, že míra úmrtnosti v době zavedení očkování byla již velmi nízká. Ke snížení úmrtnosti na spalničky došlo díky jiným faktorům, hlavně hygienické a sociální opatření ve společnosti. Veškerá data, čísla a grafy lze získat ve Státním zdravotním ústavu.
I přes vysokou účinnost neposkytuje očkování proti spalničkám takovou míru ochrany u všech očkovaných jedinců jako u lidí, kteří přirozeně tuto infekci prodělají. Přední americký lékař a propagátor očkování Gregory A. Poland říká, že u jedinců očkovaných dvěma dávkami vakcíny MMR dochází ve 2 – 10% k selhání vakcíny. Primární selhání znamená, že imunitní systém očkovaného nezareaguje žádaným způsobem a jedinec i přes očkování zůstává nechráněný vůči infekci. Dále Poland uvádí, že i po očkování proti spalničkám dochází k sekundárnímu selhání, kdy po určitém čase dochází k vyvanutí imunity a očkovaný jedinec přestává být po určitém čase imunní.
Imunita
Z míst, kde propukly lokální epidemie spalniček, vychází najevo, že na míře onemocnění a přenosu infekce se významně podílejí starší očkované ročníky s již vyvanulou ochranou. Proto je většina nakažených spalničkami u současné epidemie v ČR očkovaných jedinců. Pouze ti, kdo spalničky přirozeně prodělali, mají vůči nim celoživotní imunitu. Očkování doživotní imunitu navodit neumí. Navíc není očkování vakcínou MMR v dětském věku zcela bez rizik.
Jak postupovat v případě nákazy?
Pokud máte očkované či neočkované dítě, případně se sami setkáte v dospělosti se spalničkami, přečtěte si, jak postupovat, abyste minimalizovali případné komplikace onemocnění. Specifická léčba spalniček neexistuje. Nemocnému je nutné zajistit výživově hodnotnou stravu, dostatek tekutin a při průjmu a zvracení léčbu dehydratace. V případě rozvoje oční nebo ušní infekce a zápalu plic pak nutno nasadit antibiotika. Chcete-li komplikacím spalniček předejít, klíčovou roli hraje vitamín A. Onemocnění spalničkami totiž způsobuje vyčerpání zásob vitamínu A v organismu a jeho doplňování je pro zvládnutí infekce důležité. S podáváním vitamínu A, který je ideální v přírodní a dobře vstřebatelné formě rybího tuku, je dobré podávat rovněž vysoké dávky vitamínu C. Vitamín C velmi účinně podporuje imunitní systém v boji proti infekci, je důležitým antioxidantem a antivirotikem. Zásadním opatřením při léčbě infekce je nesrážet horečku. Srážení horečky totiž může napáchat víc škody než užitku. Imunitní systém vytváří horečku z důvodu, aby dokázal účinně a rychle bojovat proti infekci. Pokud horečku srazíte, znamená to, že svému imunitnímu systému házíte klacky pod nohy a škodíte.
Shrnutí na závěr
Epidemie spalniček nemůžeme svádět na neočkované děti jako narušitele kolektivní imunity, protože neočkované, stejně jako část očkovaných dětí není chráněna proti onemocnění. Zároveň velká část dospělých ztrácí po letech ochranu. Kolektivní imunitu v dnešní době drží spolu s chráněnými očkovanými dětmi starší ročníky populace, které si v dětství spalničky prodělaly a vytvořily si tak celoživotní imunitu. Tyto ročníky však postupně vymírají a nahrazují je nové ročníky, které už jsou pouze očkované, tedy nebudou celoživotně chráněné. A i kdyby byla proočkovanost dětských ročníků stoprocentní, nemohou kolektivní imunitu ve státě zajišťovat pouze děti.
Přečtěte si také další články na téma dětské nemoci:
Darování vajíček
Tereza Holubová
Biopotraviny pro děti
Medusa