Máme tu letní čas. Jak zvládnout změnu času?

A máme tu letní čas. V noci ze soboty na neděli se změnil zimní čas na letní a my jsme si posunuli hodinky o hodinu dopředu. Změna času letního na zimní většině lidí problémy nedělá, protože přidává jednu hodinu spánku navíc. Zato přechod času zimního na letní mnoho lidí špatně snáší, mívají psychické i fyzické potíže.

Letní čas

Letní čas je označení úpravy měření a udávání času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale místo toho se používá čas, který je o určitou hodnotu posunut dopředu (obvykle o 1 hodinu).
Důvodem tohoto posunutí času má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Odůvodněno je to tím, že většina lidí je aktivnější večer po západu slunce než ráno před východem slunce.
V současné době dochází u nás v ČR ke změně času během posledního víkendu, jehož oba dva dny náleží do měsíce března (při změně na zimní čas do měsíce října). V říjnu pak dochází ke změně času zpět na středoevropský čas, který je někdy nesprávně označován jako zimní čas.

Z historie

Letní čas, resp. podobný princip se objevil poprvé roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Tento dopis však byl míněn ironicky. Franklin v něm nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali a chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.
Teprve za více než sto let po Benjaminu Franklinovi se objevuje první vážně míněný návrh na zavedení letního času. Tento návrh učinil londýnský stavitel William Willet roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Jeho návrh však nebyl prosazen a uveden v praxi.
Poprvé byl v praxi letní čas zaveden za první světové války, konkrétně v roce 1916, rovnou v několika evropských zemích. První byl letní čas zaveden v Německu roku 1916 a Rakousko-Uhersku, jehož součástí tenkrát byly i české země. Tento letní čas platil v obou říších pouze dva roky, tedy do roku 1918.
Letní čas se poté vrátil až za druhé světové války roku 1940 a trval až do roku 1949.
Potřetí byl letní čas zaveden roku 1979. Od této doby u nás platí letní čas. Avšak do roku 1995 trval v Česku letní čas 6 měsíců. Od roku 1996 se ČR připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá 7 měsíců, tedy až do konce října.
V současnosti se řešilo, zda má smysl v EU i nadále dvakrát ročně měnit čas ze zimního na letní. Někteří europoslanci usilují o to, aby byla zrušena evropská směrnice o úpravě letního času. Pak by se prý rozhodlo, zda zůstane jenom zimní či letní čas beze změn. Primárním důvodem zavedení letního času byla úspora energií, což nemá v současné době opodstatnění.

Proč jsou změny času tak náročné?

Záporných efektů změn času je mnoho. Změny času ovlivňují naši psychiku. Lidé jsou více podráždění, nervózní apod. Je možné, že to může mít i ekonomické dopady, neboť takoví lidé pak po změně času nebudou tak výkonní v práci. Vše se podepisuje na soustředěnosti, výkonnosti a efektivitě práce.
Změna na letní čas je náročnější než změna na zimní čas. Lidé totiž spí o hodinu méně. U některých lidí se může objevit nespavost, malátnost, bolest hlavy, u někoho dokonce deprese.

Přechody vnímají především starší a nemocní lidé a děti.

Jak vnímají změnu času děti?

Malé děti mívají se změnou času velký problém. Děti mají nastavený své denní biorytmy. Změna času totiž narušuje spánkový režim dětí. Dětem seberete hodinu spánku. Budou potom více unavené a protivné. Rodiče by měli být trpěliví a počítat s tím, že během 14 dnů by se to mělo upravit a děti s na nový letní čas zvyknou.
Podle odborníků má dobrý vliv na uvyknutí na nový čas dostatek pohybu a čerstvého vzduchu.

Žádný komentář

Vložit komentář