Spaní, usínání, uspávání (Estivillova metoda)

Jste vyspalí rodiče malých dětí? Tak to jste asi jedni z mála a máte velké štěstí. Pro ty, kteří se cítí chronicky nevyspalí, unavení a vyčerpaní je určen náš článek.

Děti (ale i dospělí) potřebují k životu zdravý spánek. Pokud neumí správně spát, je třeba je to naučit stejně jako je třeba naučit je jíst, oblékat se, číst..... Opravdu, to není vtip. 35% dětí mladších pěti let trpí nespavostí (u kojenců je toto procento vyšší a s přibývajícím věkem klesá) a to může mít vliv na jejich náladu během dne, roztěkanost, hyperaktivitu, špatné soustředění, dožadování se větší pozornosti rodičů.

Většina problémů spojených se špatným spánkem je způsobena špatnými návyky. Dítě je například zvyklé usínat za přítomnosti rodičů, je houpáno, je mu zpíváno, rodič ho hladí atd. a když se pak v noci vzbudí, vyžaduje to samé. To už ale rodiče nejsou většinou ochotni dělat, dítě je zmatené, ale samo usnout neumí.

Je tedy třeba u dětí vypěstovat pravidelný režim a naučit je usínat samotné!

Jak na to? Co je Estivillova metoda?

Četli jste knihu „Dětská nespavost“, kterou napsal Eduard Estivill? Ne? Je to kniha zabývající se právě dětským spánkem a problémy s ním spojenými a nácvikem správného usínání a spánku. Ráda bych vám ve stručnosti objasnila, o co vlastně v této uspávací metodě jde. Sama jsem tuto metodu použila (a vlastně používám) u svého syna a můžu říct, že nám opravdu velmi pomohla. Každý večer jsem si říkala, že se to třeba zlomí samo a náš Jakoubek začne dobře spát. Ale nestalo se a já sáhla po této knize.

Pomocí této metody lze dítě naučit správnému usínání i nepřerušovanému spánku v průběhu noci i dne. Pokud vám připadá, že už jste zkusili vše a nic nezabíralo, tato metoda by vám a vašemu drobečkovi mohla pomoci. Je prokázáno, že opravdu funguje u 96% dětí.

Co je důležité?

Je třeba být opravdu rozhodnuti s usínáním či přerušovaným spánkem vašeho dítěte něco udělat – to je základ! Vůbec nezáleží na věku dítěte, ať je mu 9 měsíců či 4 roky, postupujeme vždy úplně stejně. Začněte, až budete rozhodnuti dítě v noci nekojit - dítě starší 6 měsíců již noční kojení či krmení nepotřebuje a mělo by prospat v kuse 10-12 hodin. Nezačínejte s nácvikem, poud je dítko nemocné.

Je třeba, aby všichni členové domácnosti, kteří se do uspávání dítěte zapojují, byli obeznámeni s touto metodou a aby v její úspěch věřili. Naučení dítěte usínat samo může trvat celý týden, některé děti spinkají jako andílci již třetí den, je to různé, ale vždy je třeba, abyste byli trpěliví a klidní a tento klid přenesli na vašeho drobečka.

Je třeba mít připravené vnější podmínky pro nácvik usínání.

Dítě by mělo usínat/spát ve své postýlce a teplota v místnosti by měla být cca 20°C. Odlišujte den a noc. Při denním spaní nezatahujte rolety, nechte v pokoji denní světlo, nijak výrazně neomezujte hluk. Naopak v noci je třeba, aby byla v pokoji tma (nepoužívejte žádná ani tlumená světla) a klid. Připravte dítěti předměty, které bude mít při usínání a celou noc u sebe (postačí 3 věci). Může to být např. plyšová hračka, která bude s dítětem v jeho dětské postýlce, závěsný kolotoč, který dítě vidí, ale nedosáhne na něj, obrázek na stěně, na který vidí nebo dudlík, pokud ho ještě používá. Všechny vybrané předměty dítěti ukážete, než ho uložíte do postýlky, aby vědělo, že jsou tam s ním.

Návyk k afektivitě

Děti mají rády pravidelnost, dodává jim pocit bezpečí a jistoty. Než jde dítě spát, měl by vždy předcházet stejný sled událostí. To znamená, že dítě by mělo být nakrmeno a vykoupáno, popř. nakojeno. Poté by měla následovat nějaká příjemná činnost s rodiči, aby dítě vědělo, že ho rodiče mají velmi rádi. Můžete si chvíli hrát, přečíst pohádku, zazpívat písničku. Doporučená doba je cca 10 minut, tuto činnost provádějte mimo postýlku a ještě lépe mimo místnost, ve které dítě spinká. Této činnosti se říká „návyk k afektivitě“.

Dítě je v postýlce a co dál?

Poté uložíte dítě do postýlky a pronesete větu, kterou si předem připravíte. Můžeme jí říkat třeba „kouzelná formulka“. U nás používáme tuto větu: „Jakoubku, maminka s tatínkem chtějí, abys spinkal sám, máš tady myšáka, méďu a žirafku, tak hezky spinkej, dobrou noc.“ Připravte si ale větičku, která bude vyhovovat vám a bude obsahovat výčet všech předmětů, které jste dítěti na noc připravili. Kouzelnou formulku proneste klidným, vyrovnaným, ale rázným tónem a než odejdete z dětského pokoje poprvé, zopakujte ji třeba třikrát tak, abyste tam strávili přibližně 30 sekund. Při dalších návštěvách v pokoji nezůstávejte déle než 10 sekund.

Jak často do dětského pokoje chodit a proč?

Dítě pravděpodobně ihned spustí pláč, bude si vynucovat vaši přítomnost všemožnými způsoby, které ovládá (některé děti dokonce zvrací – v tomto případě, dítě omyjte, převlíkněte do čistého overalu a dále postupujte stejným způsobem). Čím je starší, tím rafinovanější způsoby vymyslí. Vy ale na jeho naléhání nedáte, jeho chování si nevšímáte, vždy jen vstoupíte do pokoje, pronesete naučenou formulku, lehce se dítěte dotknete a odcházíte. Dítě nebudete hladit, držet ho za ruku, rozmlouvat s ním a diskutovat. Rozhodně dítě nevyndávejte z postýlky.

Do pokoje vstupujete ne proto, abyste dítě uspali, ale aby vědělo, že jste ho neopustili, že ho máte pořád stejně rádi, ať vyvádí, co vyvádí. Proto je důležitý stále stejný klidný a trpělivý přístup!

Do pokoje budete vstupovat a větičku pronášet takto:

- první den nácviku: první čekání – 1 minuta, druhé čekání - 3 minuty, třetí a další čekání - 5 minut

- druhý den nácviku: první čekání – 2 minuty, druhé čekání - 5 minut, třetí a další čekání - 8 minut

- třetí den nácviku: první čekání – 3 minuty, druhé čekání - 7 minut, třetí a další čekání - 11 minut

- čtvrtý den nácviku: první čekání – 4 minuty, druhé čekání - 9 minut, třetí a další čekání - 14 minut

- pátý den nácviku: první čekání – 5 minut, druhé čekání - 11 minut, třetí a další čekání - 17 minut

- další dny než se dítě naučí usínat samo: první čekání – 6 minut, druhé čekání - 13 minut, třetí a další čekání - 20 minut

Takto budete do pokoje vstupovat vždy, když to bude třeba a vaše dítě bude vzhůru, nezáleží na tom, zda je 20h nebo 3h. Postup bude pokaždé stejný.

Po několika dnech by se spánek dítěte a tím pádem i váš měl rozhodně vylepšit. Metoda se zdá být drastická, ale nebojte se jí, není rozhodně nijak nebezpečná a dítě při ní neutrpí žádnou újmu. Naopak dítěti se vylepší spánek, bude přes den klidnější, vyrovnanější a jakoby roztomilejší 🙂

Pokud jste tuto metodu používali nebo se pro ní rozhodnete, dejte nám vědět, jaké jste s ní měli úspěchy a jak u vás učení správného spánku probíhalo. Určitě to mnoha maminkám nespavců pomůže.

Přeji hodně úspěchů a všem klidné noci!!!!!

Jamalka a její krásně spící zlatíčko Jakoubek (hlavně abych to nazakřikla......) 🙂

Kompletní výbavičku pro vaše miminko si můžete vybrat na www.kojenecke-obleceni.eu.

11 Komentáře

  1. Ahoj, metodu teď taky chceme vyzkoušet. Mám opravdu prcka nechat doslova a do písmene vyřvat? Jakože když neusne ani po prvním nebo třeba čtvrtém příchodu během jedné noci, tak prostě chodit po těch pěti minutách dokud nakonec neusne? Mám obavu, že usne tak po třech hodinách...
    • admin
      Použití této metody raději zvažte. V poslední době už se tolik nedoporučuje. Zkuste přečíst třeba náš článek, kde se píše o hormonu kortizolu, který produkuje opuštěné dítě, když pláče samo v postýlce. Tu je článek - http://maminky.eu/deti/spani-s-rodici-aneb-vsichni-v-jedne-posteli/
      • Tak clanek vymazte!! Lepsi nez radit nechat deti vybrecet!
        • admin
          Vymazání článku nevyřeší problém, jak se matky chovají ke svým dětem, jak je uspávají,...
  2. Dobry den. Je doporučováno tuto metodu pouzivat i na usinani přes den?
    • admin
      Myslím, že se dá, ale já bych ji na svých dětech nepoužívala. Váš Admin.
  3. dobrý den naše dcerka, nyní 3ačtvrt letá spí od malička tak, že jsme pravidelně zaspávali. Protože jsme si mysleli, že nás vzbudí. Šli jsme na to přesně opačně - nikdy jsme ji nenechali se rozeřvat. Pokoušeli jsme se, aby byla prostě včas nakrmená, přebalená a opečovaná. Večer ji uspáváme na její posteli, kterou má od 2let, s manželkou se střídáme a oba to vidíme tak, že těch 20-40 minut s ní, které máme jen pro sebe, nám za to stojí. Kromě toho, že si společně zazpíváme a popovídáme, tak se i snažíme odbourávat její strachy a obavy. V noci se občas vzbudí (tak 1x za 3 noci) a zavolá toho kdo jí uspával, jdeme si k ní lehnout a když to zvládneme, tak vstaneme zpět na svou postel, a když ne, tak tam spíme až do rána. Druhá dcerka, které je teď týdnů je na tom stejně. Večer ji uspáváme, v noci kdykoliv chce, tak jí manželka nakojí (kromě prvotního vyndání z postýlky je to selfservis - menželka u toho i usne) a ona se odměňuje tím, že krásně spí. Takže možná, že vyřvání funguje, ale nám funguje toto. A to povídání před spaním, to je k nezaplacení. Karel
  4. Dobry den. Dcera ma 8 mesicu. Kdyz ji dam spinkat je hned otocena brisku nebo si stoupa. Mam ji teda pokazde co tam prijdu pronest ,,kouzelnou formulku" a dat ji na zada nebo ji nechat tak? Dekuji
  5. Asi jsem krkavčí matka. Nikdy mě nenapadlo, že by se to dělalo jinak. Když jsem dceru večer uložila do postýlky, chvilku si s ní povídala, později vyprávěla krátké pohádky. Odešla jsem vykonávat domácí práce (prádlo, žehlení atd.), protože jsem se jí věnovala celý den, tak jsem chtěla mít klidný večer. Dcera normálně usnula. Bylo to pravda v době, kdy nebyla mateřská centra, nebyl chytrý internet a vše se dělalo citem dle selského rozumu. Normálně vyrostla, aniž by z toho měla nějakou újmu. Teď žasnu, že se to má dělat asi jinak a z normálního usínání je věda.
  6. Dítě nemá újmu? Mezi 6-10rokem, některé děti i dřív, začnou mít velké problémy nejčastěji právě se spánkem. V noci nemohou usnout, bojí se tmy, často se budí, mívají noční můry, ráno dlouho vyspavaji. Některé zkusí poprosit rodiče, jestli nemohou spát s nimi, ale většinou to ani nezkusi (vědí, že si musí pomoct sami). Jiné děti se začnou pomočovat. Jakýkoli krátkodobý zásah rodičů je spíš na škodu. V dospělosti se tyto problémy většinou srovnání, nebo se přesunou na jinou oblast. Toliko z praxe. Hodně štěstí..

Napsat komentář: Martina