Vánoce s dětmi a vánoční zvyky a tradice

Pokud máte malé děti, jistě s nimi chcete prožít vánoční svátky co nejlépe. Přípravou na slavení je celý advent, kdy se děti spolu s rodiči mohou každý den víc a víc těšit na Vánoce. Jak je to s vánočními tradicemi a zvyky? Všechny podporují dětskou fantazii, která se právě v dětském věku rozvíjí a právě Vánoce jsou pro rozvoj fantazie ideální doba.

Nosí dárky Ježíšek?

Většina dětí věří, že dárky pod stromeček nosí Ježíšek? Je to milosrdná lež, která je však opodstatněná. Má symbolizovat největší dar života a lásky, který seslal lidem Bůh. Pro děti je, více než dárky pod stromečkem, důležitější samotný prožitek Vánoc. Klid, pokoj a štěstí v rodině, ojíněný jakýmsi tajemstvím je pro dítě největším vánočním dárkem i do budoucna.

V dospělosti na mnoho vytoužených hraček, které jsme jako děti dostaly pod stromeček, zapomeneme. Nikdy však nezapomeneme na atmosféru, jaká byla v rodině, na hlas našich rodičů, vzpomínku na pocit bezpečí, jistoty, na rodinné zvyky a tradice. Všichni si jistě pamatujeme vůni vánočních jídel a cukroví. Všichni si pamatujeme ono tajemství

vánočního příběhu.

Český Ježíšek, tedy ten, co nosí po štědrovečerní večeři dárky, nemá ustálenou podobu. Na rozdíl od Santy Clause. I způsob, jakým se do domů a bytů dostává, je opředen tajemstvím. Je zcela na dětské fantazii, jak si vše představuje.

Vánoční zvyky a tradice

Vánoce jsou opředeny mnoha pověrami, zvyky a tradicemi.

Vánoční stromeček – Zdobení vánočního stromečku je velmi mladá tradice. V českých zemích se vánoční stromeček objevil poprvé začátkem 19.století. Po zemi se tradice vánočního stromečku rozšířila až začátkem 20.století. Na vesnicích býval zavěšen špičkou dolů a zdoben jablky, ořechy a později perníčky.

Jmelí – Lidé si trsy jmelí zavěšují na lustr či nad dveře. Pod jmelím má muž právo políbit jakoukoliv ženu. Říká se: „Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jmelí zaručí, že láska bude věčně zelená. Říká se také, že jmelí se má darovat, protože pak teprve přináší štěstí.

Kapr – Ryby se na stolech našich předků téměř nevyskytovaly. Kapr ke štědrovečerní večeři je tedy mladým zvykem. S rybami na štědrovečerním stole přišli nejprve bohatí měšťané. Na venkov se tento zvyk rozšířil opět až ve 20.století. Dnes patří kapr k neodmyslitelné části vánočního stolu.

Zlaté prasátko – Tato tradice říká, že kdo se na Štědrý den postí, ten večer uvidí zlaté prasátko, které příští rok zajistí dobrou úrodu. Údajně tento zvyk přišel až s érou komunismu.

Krájení jablíčka – Při štědrovečerní večeři se rozkrajovala jablíčka, tak aby vznikla hvězdička. Kdo ve svém jablíčku nalezl pěticípou hvězdu se zdravými jádry, v příštím roce se mohl těšit na zdraví a štěstí. Kdo měl jádřinec červavý, říkalo se, že onemocní. Pokud byl jádřinec místo hvězdy ve tvaru křížku, znamenalo to, že zemře.

Lití olova – Tento staročeský zvyk je náročnější na přípravu. Na kamnech se roztavil v nádobě kousek olova. Poté se najednou olovo vlilo do nádoby s vodou. Jakmile olovo ztuhlo, zúčastnění usuzovali podle tvaru, co dotyčného čeká v následujícím roce.

Lodičky ze skořápek – Pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů milovaly především děti. Do půlek skořápek se připevnila malá svíčka pomocí nakapaného vosku. Lodička se svíčku se vypustila do lavoru s vodou mezi ostatní lodičky. Každý člen domácnosti měl jednu lodičku. Podle toho, kam lodička plula a jak dlouho svíčka hořela nebo zda se lodička nepotopila, se hádalo, jak se bude dotyčný mít následující rok. Když se lodička vydala na volnou vodu, znamenalo to, že se dotyčný vydá na daleké cesty. Když se držela při břehu, zůstává doma.

Štědrý den plný magie – Říkalo se, že na Štědrý den přes den se nesmělo zametat a vynášet smetí z domu, protože by se vymetlo a vyneslo štěstí z domu. Při večeři musel být počet osob u stolu vždy sudý. Pokud nebyl, dával se talíř navíc pro pocestného. Pod talíř patří rybí šupina, ta se poté dá do peněženky a zajišťuje dost peněz následující rok. Od štědrovečerní večeře se nesmí vstávat a odcházet. Kdo vstane, příštích Vánoc se nedožije.

Házení střevícem – Svobodné dívky na Štědrý den házely střevíc, aby zjistily, zda je v příštím roce čeká svatba. Když střevíc dopadne patou ke dveřím, dívka se nevdá a zůstane doma. Když střevíc míří špičkou ke dveřím, dívka se vdá.

Třesením stromem – Po štědrovečerní večeři dívka na zahradě třásla ovocným stromkem a poslouchala, odkud se ozve psí štěkot. Odtud pak přijde její ženich.

Barborka – Dívky si na svátek sv. Barbory utrhly větvičku třešně. Když větvička do Štědrého dne rozkvetla, znamenalo to, že se dívka do roka vdá.

Koledování – Tato tradice sahá až do středověku. Donedávna se na českém venkově také koledovalo. Koledníci obcházeli stavení a zpívali písně a přáli vše dobré.

Žádný komentář

Vložit komentář