Nadané děti

Mnoho rodičů se domnívá, že mají mimořádně nadané dítě. Takoví rodiče jsou na své dítě pyšní a rádi o dítěti vypráví svému okolí, co vše dítě umí, co zvládá, rádi se dítětem chlubí. Obvykle tomu tak není. Takoví rodiče mohou mít šikovné dítě, ale nikoliv mimořádně nadané. Většina takových dětí je normální, ano šikovná a chytrá, ale spíš s velkým štěstím, že mají rodiče, kteří se jim věnují, zajímají se o ně atd. Zato děti s výjimečnými vlastnostmi bývají spíše přehlíženy.

 

Patříte mezi rodiče, kteří mají problémové dítě, kterému to však velmi dobře myslí? Takové dítě vás dnes a denně překvapuje svými zvídavými otázkami. Možná je ostatními dětmi či dospělými považováno za dítě zlobivé, drzé nebo „mimo“. Dítě s výjimečným intelektovým či jiným nadáním by se mělo ve svém nadání rozvíjet a zároveň by se měl brát ohled na speciální potřeby onoho dítěte. Mluvíme-li o IQ, pak za nadprůměrné nadání se považuje IQ v rozmezí 115-129, které má 10-12% populace. Mimořádné nadání mají lidé s IQ 130-169, těch už je jen 2-3%. A lidé s IQ nad 170 jsou považováni za vysoce mimořádně nadané, je jich méně než 0,5%.

 

Poznáte nadání?

 

Nadané dítě není hodné usměvavé dítě, s kterým nejsou nikdy problémy, dobře se učí a všichni ho už od školky chválí a dávají ho ostatním dětem za příklad. Tedy i takové dítě může být nadané, ale není to typický obrázek mimořádně intelektově nadaného dítěte. U nadání obvykle platí něco za něco. Dítě v nějaké oblasti nadané obvykle může v jiných oblastech zaostávat. Děti mimořádně rozumově nadané mohou být v určitých oblastech zaostalé, mohou být přecitlivělé k určitým vůním, zvukům, dotekům, mohou vnímat intenzivněji než většinová populace. Mohou reagovat podrážděně a výbušně ve zcela běžných situacích. Také mohou být perfekcionisté a puntičkáři, kteří když se jim nedaří, lehce se rozčílí. Mimořádně nadané děti se mohou projevovat hyperaktivně, protože mají neustále hlavu plnou nápadů. Ve škole dítě vyniká v předmětech, které spadají do oblasti jeho nadání, v předmětech, které je zajímají, pak bývají takové děti napřed, proto i mohou vyrušovat, protože už vše dávno znají a umí.

 

Rozpoznat mimořádně nadané dítě je úkolem rodičů i pedagogů. Včasné odhalení mimořádně nadaného dítěte totiž rodičům i pedagogům poskytne možnost dítě rozvíjet a zároveň eliminovat problémové chování. Schopnosti a tedy i mimořádné nadání odhalí vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách, speciálně pedagogických centrech, psychologických poradnách apod. Zde se provádí diagnostika a také konzultace a následná doporučení. Testování IQ provádí Mensa, která se i dětem nadále věnuje.

 

Nadání a specifické potřeby dítěte

 

Prvním krokem je samozřejmě rozpoznat mimořádné nadání dítěte, poté však rodiče a pedagogové řeší, co dál. V současnosti se situace zlepšuje, avšak ne na každé běžné základní škole jsou schopni, ať už z časových či personálních důvodů, se dítěti věnovat takovým způsobem, jaký potřebují. Potom existují školy, ve kterých jsou třídy pro mimořádně nadané děti. Navíc Mensa ČR provozuje gymnázium zaměřené na vzdělávání mimořádně nadaných dětí, jejichž IQ přesahuje hodnotu 130 bodů.

 

Jak na vzdělávání nadaných dětí řeší vyhláška MŠMT o vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Obvykle jde o vypracování a vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, který nadaným dětem umožňuje absolvovat výuku některých předmětů, které jsou v oblasti jejich nadání, s žáky vyšších ročníků.

 

Mnoho mimořádně nadaných dětí navíc potřebuje speciální péči. K tomu jsou ve školách asistenti, kteří nadaným dětem pomáhají v oblastech jejich nadání, ale i ve spektru jejich hendikepů.

 

Někteří rodiče, frustrovaní neustálými problémy ve škole, se uchylují k domácímu vzdělávání.

 

Mimo školu a domov mají nadané děti možnost vzdělávat se v klubech pro nadané děti, které zřizuje Mensa ČR. Náplní klubů jsou různé přednášky, exkurze a logické a deskové hry. Rovněž Mensa pořádá letní pobytové a příměstské tábory pro nadané děti. A také různé logické olympiády. Pro nadané dítě bude vítanou změnou, když bude moci trávit čas v kolektivu jiných nadaných dětí, které mohou mít podobné zájmy a také podobné problémy.

 

Nadaní lidé v historii

 

Albert Einstein - Mluvit začal až ve 4 letech a číst až v 7 letech. Ve škole byl průměrným žákem.

Steve Jobs – Vysokou školu nedokončil, ač na jeho studium rodiče vydali veškeré rodinné úspory. Přespával poté u kamarádů na zemi a na jídlo si vydělávat vracením lahví. Již ve svých 21 letech založil společnost Apple.

Walt Disney – Vyhodili ho z novin pro nedostatek originálních nápadů a špatnou představivost.

T. A. Edison – Podle své učitelky měl „pomatený“ mozek, prý proto že měl velkou hlavu.

Jacob Barnett – Lékaři učinili diagnózu, podle které neměl tento mladý Američan nikdy mluvit, číst a zvládat každodenní aktivity. Místo toho již ve 14 letech dokončil magisterské studium kvantové fyziky na univerzitě.

Napoleon Bonaparte – Prý patři mezi nejhorší žáky vojenské školy.

Žádný komentář

Vložit komentář