Když dítě nechce do školky

Některé děti nástup do školky špatně snáší, probrečí několik týdnů... Je z toho trauma pro celou rodinu. Rodiče by měli posoudit, zda je jejich dítě na školku již zralé, zda nebude lepší ještě jeden rok se školkou počkat. Každé dítě je zkrátka jiné a adaptační období ve školce může probíhat jinak. Jak řešit problémy s adaptací ve školce?
Příčinou toho, proč dítě nechce do školky, bývá odloučení, kterému je dítě vystaveno. Při loučení ve školce dítě pláče, při pobytu ve školce se dítěti po rodičích stýská. Dítě může ve školce odmítat jídlo a pití, může rušit odpolední klid, může mít problémy s komunikací s jinými dětmi nebo paní učitelkami. Najednou dítě není s maminkou, ale pohybuje se mezi vrstevníky a o pozornost paní učitelky se musí dělit s dalšími dvaceti kamarády. Dítě, které se neumí mezi tolika dětmi prosadit, se může stáhnout do sebe, stranit se kolektivu nebo může reagovat agresivně. Mnohdy problém spočívá v tom, že dítě neumí formulovat svá přání, není soběstačné v oblékání, jídle a hygieně.

Je dítě zralé?

Už cesta do školky může být drama. Dítě pláče už cestou, v šatně stále pláče, posmrkává, vzlyká. Ale jakmile vstoupí do třídy, je po breku a dítě po mamince ani nevzdechne. To bylo takové divadélko. Jestliže dítě však ani po předání paní učitelce nepřestane plakat, rodiče by se měli informovat, co dítě dělá, když odejdou. Jedním ze signálů nezralosti může být častá nemocnost – dítě „utíká do nemoci“, aby mohlo být doma s maminkou. Dalšími znaky nezralosti může být noční pomočování, děsivé sny, úzkosti, bolení bříška, zvracení či průjmy.
Jestliže dítě zvládá praktické dovednosti (samo se obléci, dojít si na záchod, umýt si ruce, jíst příborem,…), ještě to neznamená, že je způsobilé pro nástup do školky po psychické stránce. Kromě praktických dovedností je totiž pro školku důležitá i sociální a emocionální zralost. Tedy to, zda dítě zvládne odloučení od matky, jak vydrží bez její přítomnosti a jak se v přítomnosti cizích lidí bude chovat.

Adaptace

Dítě by nemělo být do školky vhozeno jak do vody. Mělo by být zvyklé trávit čas mezi dětmi. Maminka by třeba měla s dítětem navštěvovat mateřské centrum, aby si dítě zvykalo na kolektiv. Dítě by mělo být zvyklé, že ho občas hlídá někdo (teta, babička, chůva,…). Dítě musí vědět, když jde do školky, že maminka jde do práce…

Je-li to možné a má-li dítě maminku třeba stále na mateřské, mělo by jít do školky až ve 4 letech, protože vývojový skok mezi 3 a 4 roky dítěte je obrovský.

Rodiče by neměli v žádném případě nástup dítěte do školky lámat přes koleno, aby dítěti nezpůsobili velké trauma.

Pokud si nevíte rady s náročnou situací, obraťte se na pedagogicko-psychologickou poradnu.

Rodičovské přístupy, když dítě nechce do školky

Jsou děti, které bez problému do školky chodí a najednou odmítají jít. Chyba může být na straně rodičů. Rodiče mohou dítěti příliš ustupovat (dítě udělá scénu a rodiče poslechnou a do školky dítě nedají. Když to dítě dělá často, stanou se rodiče rukojmím nálad dítěte). Jiní rodiče zase dítě nevnímají, neposlouchají (Dítě pláče, naříká, nechce do školky a rodiče jej ignorují. Přitom dítě jen chce, aby se mu rodiče věnovali, chce upoutat jejich pozornost. Mnohdy stačí jen vysvětlit, proč do školky musí a že po školce podniknete to či ono). Pak jsou rodiče, kteří dítě uplácejí (Rodiče dítě uplácejí hračkami či dobrotami, když dítě půjde bez breku do školky. Je to chyba. Uplácením dítěti změníte hodnotový systém tak, že dítě bude chtít odměnu za zcela běžnou věc, za to že se samo nají nebo vyčistí zuby.).

Jak dítěti pomoci?

Pro rodiče dětí, které nerady chodí do školky, máme jednu radu. Naučte je, aby do školky chodily rády! Nebo alespoň tak, aby školku braly jako běžnou věc, povinnost, které se nemohou nijak vyhnout, a která dokonce může být i příjemná. Abyste toho dosáhli, musíte dítěti vysvětlit, jak jste pyšní, že už dítě chodí do školky. Říkejte mu, že máte doma šikovného školkáčka. Dítě musí mít dojem, že vše, co se ve školce děje, je pro vás strašně zajímavé a důležité. Prohlížejte si ve školce s dítětem obrázky a ptejte se ho, který obrázek je jeho. Povídejte si s ním, co ve školce během dne dělali. Oceňte dítě za to, že při cestě do školky nepláče, chvalte jej, že je šikovné a samostatné. Povídejte si a plánujte, co budete po školce společně dělat.

Žádný komentář

Vložit komentář