Pneumokoková nákaza a očkování proti ní - v současné době často diskutovaná otázka, která trápí spoustu ještě nerozhodnutých rodičů. Přečtěte si v následujícím článku, jaká onemocnění způsobují pneumokoky, jak mohou být nebezpečné pro vaše děti a jak je možno se jim bránit očkováním. Pneumokokové infekce se mohou projevit jak komplikovaný zápal plic, jako zánět mozkových blan, jako opakovaný zánět středního ucha, jako zánět nosních dutin nebo jako sepse ("infekční otrava krve"). Tyto nákazy vyvolává bakterie Streptococcus pneumoniae, neboli Pneumococcus. Pneumokoky se vyskytují běžně na sliznicích horních dýchacích cest, ale většinou jde o neinvazivní typy. Pneumokoková infekce se obvykle přenáší kapénkovým způsobem nebo vzniká jako vnitřní infekce u bacilonosiče, u kterého došlo k oslabení imunitního systému a k vytvoření vhodných podmínek pro rozmnožení této bakterie a vzniku infekce. Vyšší výskyt nosičství je v dětských kolektivech. Doba inkubace nákazy se odhaduje na 1-3 dny. Složitost a komplikace pneumokokové infekce spočívá v tom, že ji způsobuje několik odlišných druhů téže bakterie, tj. pneumokoka.
Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí pneumokokové infekce mezi nejzávažnější bakteriální onemocnění u dětí. Rizikovou skupinou jsou především kojenci, batolata, ale i starší pacienti.
ONEMOCNĚNÍ ZPŮSOBENÁ PNEUMOKOKEM
Zápal plic (pneumonie)
Zápal plic bývá nejčastějším důsledkem pneumokokové infekce, která se zpravidla projeví náhle s vysokou teplotou, třesavkou a zimnicí. Bývá doprovázena vykašláváním malého množství rezavých hlenů a bolestí na hrudi. V těžších případech se přidává i dušnost a porucha srdečního rytmu. I když léčba se provádí antibiotiky, záludnost této infekce spočívá v tom, že někdy bývají tyto bakterie odolné vůči antibiotikům a léčba se tak stává velmi komplikovanou. Proto význam prevence nelze podcenit a to zejména u rizikových osob, jako jsou malé děti a starší osoby.
Zánět mozkových blan (meningitida)
Akutní bakteriální záněty mozkových blan mají stále i v zemích, kde je široká dostupnost antibiotik, za následek vysokou úmrtnost a děti, které přežijí, mají často trvalé následky. Mimo novorozenecký věk jsou dnes v zemích, kde se očkuje proti hemofilovi, nejčastějšími vyvolavateli zánětu mozkových blan pneumokoky. Pneumokokové záněty mozkových blan patří mezi obávané infekce u kojenců a batolat, vyskytují se ale i u starších pacientů. Rychlý průběh s těžkým postižením centrálního nervového systému má za následek i dnes vysokou úmrtnost, okolo 10-20%, děti, které přežijí, mají často trvalé následky (nedoslýchavost, záchvatovitá onemocnění jako epilepsie nebo postižení mentálního vývoje a vývoje hybnosti)
Zánět středního ucha (otitis media)
Pneumokoky jsou nejčastějším vyvolavatelem zánětů středouší. Toto onemocnění sice u dětí nepatří většinou mezi život ohrožující, ale nese sebou riziko zhoršení sluchu. Méně známý je ale fakt, že u dětí se na tomto podkladě významně opožďuje rozvoj řečových schopností. Široké použití antibiotik u dětských zánětů středního ucha vede často k tvorbě rezistentních pneumokoků – to znamená, že antibiotika nejsou účinná. Rizikovým faktorem jsou chronické záněty středouší, komplikované zánětem „bradavkového výčnělku“, mastoitidou, který je nebezpečný dalším šířením infekce na mozkové pleny a dál do mozku. Další riziko představují úrazy hlavy, které mohou vést ke vzniku zánětu mozkových blan při současném chronickém zánětu středouší.
Infekční otrava krve (sepse)
Mikroorganismy se přes kůži nebo slizniční bariéru dostávají do krve, odkud mohou napadat nejrůznější vnitřní orgány. Pokud se původce dále rozšiřuje z jasně definovaného místa infekce (ať už průběžně nebo periodicky), jedná se otravu krve neboli sepsi. Typickým příznakem otravy krve je vysoká horečka záchvatovitého charakteru, pocit těžkého onemocnění, nechutenství, rychlé chřadnutí, zrychlený puls a dýchání a často nízký krevní tlak.
OČKOVÁNÍ PROTI PNEUMOKOKOVÝM INFEKCÍM
V ČR je od konce roku 2005 dostupná účinná konjugovaná očkovací látka, která chrání před onemocněním pneumokokovou infekcí a je možno použít ji i u kojenců. Česká pediatrická společnost doporučuje očkovat především děti z rizikových skupin. Jsou to:
- Děti trpící závažnými poruchami imunitního systému
- Děti trpící chronickými plicními onemocněními
- Děti trpící opakovanými záněty středního ucha s frekvencí více než 4x za rok
- Děti s kochleárními implantáty
- Děti po transplantacích orgánů
- Děti kterým se nevyvinula nebo nefunguje slezina.
Těmto dětem je očkování hrazeno zdravotními pojišťovnami.
Jak se očkuje?
Při použití očkovací látky PREVENAR se očkuje následovně - děti ve věku:
2-6 měsíců – 3 dávky mezi nimiž je minimálně měsíční rozestup a ve 2. roce života přeočkování
7-11 měsíců – 2 dávky mezi nimiž je minimálně měsíční rozestup a ve 2. roce život a přeočkování
12-23 měsíců – 2 dávky, mezi nimiž je minimálně dvouměsíční rozestup
2-5 let – 1 dávka
Přečtěte si také další články na téma nemoci děti.
Darování vajíček
Tereza Holubová
Biopotraviny pro děti
Medusa