Život v děloze

Děťátko v maminčině bříšku toho umí. Usmívá se, mračí se, mrká, cucá si paleček… Myslí, sní i pociťuje emoce. Co dítě v děloze prožívá? Jak s ním můžeme komunikovat? Může si život v děloze zapamatovat?

Prvním světem, se kterým se dítě setkává, je děloha jeho matky, která mu poskytuje první milující nebo naopak nehostinné prostředí. Milující prostředí v matčině děloze vytváří předpoklady pro následný důvěrný vztah, vstřícnost, otevřenost a sebedůvěru po narození. Naopak nevlídné a nehostinné prostředí je znakem budoucí nedůvěry, obtížného navazování kontaktů v období po porodu.
Většinou plod v děloze jedná reflexivně. Strká si palec do pusinky a saje, provádí dýchací pohyby, i když tam nemá vzduch, mrká, i když tam není světlo. Zdá se, že se takto miminko připravuje na život po narození. Kromě reflexivních činností plodu však miminko jedná uvědoměle, a to tak, že se směje. Skutečně se dítě v děloze umí smát. Co se může skrývat za úsměvem, se můžeme jen domnívat, ale vypadá to, že se jedná o znak spokojenosti. Úsměv prozrazuje, že plod prožívá emoce už v bříšku, což znamená, že si alespoň částečně uvědomuje sám sebe.

Co dítě v děloze vnímá za zvuky?

Odborníci tvrdí, že lidské plody slyší od 20. týdne po početí. Doloženo je i to, že děti si až do jednoho roku věku mohou pamatovat, jakou hudbu a jaké zvuky slyšely v maminčině bříšku, takové zvuky a hudbu pak upřednostňují, protože ji znají a pamatují si ji.
Zvuky, které dítě vnímá v matčině děloze a vytvářené matkou jsou: zvuk placenty, pulzování krve v žilách, tlukot matčina srdce, kručení žaludku a pohyby střev, hlasy členů rodiny, hudba, zpěv apod.

Jak je možné komunikovat dotykem?

Matka s nenarozeným dítětem může komunikovat dotykem (tzv. haptonomie). Komunikace dotykem přispívá k harmonickému vývoji nervové soustavy a udržení rovnováhy jeho fyzického, intelektového a citového života. Matka tak dítěti projevuje svou bezpodmínečnou lásku.
Již velmi brzy na začátku těhotenství dítě reaguje na dotykové podněty a změnu polohy. Pro správný vývoj dítěte je důležité, aby mělo dostatek stimulů, komunikace a dostal se mu pocit, že je vítané a milované. Matka cítí a vnímá pohyby dítěte navenek, ale i ve svém nitru. Matka, která se dotýká bříška, hladí ho, jemně poklepává, tak s dítětem komunikuje. Dítě na její pohyby odpovídá a reaguje svým pohybem. Děti, které jsou zvyklé již z dělohy na tento způsob komunikace dotykem, jsou pak po narození pozornější, klidnější. Popisují se u nich výraznější předřečové projevy, nástup samotného mluvení, lepší používání složených slov, takové děti jsou rychlejší, přizpůsobivější, méně se bojí. Naopak nedostatek dotyku způsobuje u dětí citové problémy, snížený sociální kontakt, plačtivost.

Spánek

Během prenatálního vývoje dítě mnoho času prospí. Ke konci těhotenství svým spánkem tráví dítě až 90-95% dne. Nenarozené dítě může také snít. Nepůjde zřejmě o představy, ale spíš o pocitové stavy. Ale i tak je zde vidět, že dítě v děloze má plnohodnotné prožívání svého života.

Žádný komentář

Vložit komentář