CO JSME VYKOUKALI NA 3D ULTRAZVUKU?
Poslední dobou zjišťuji, jak ten čas strašně letí. Vždyť už jsem za půlkou těhotenství. Na miminko nemám zatím pořízeno vůbec nic. Ale chystám se, chystám.
Vzhledem k poslednímu ultrazvuku, na kterém to vypadalo na holčičku, ale pan doktor mi to s jistotou nepotvrdil, to ve mně pořád vrtalo, až jsem se rozhodla pro 3D ultrazvuk, kde pohlaví bývá vidět mnohem lépe.
Objednala jsem se u nás k jednomu panu doktorovi a hned za týden jsme tam s manželem vyrazili. Nejprve nám ukázal obličej miminka. Zrovna se vrtělo a dávalo ručičku na hlavu. Bylo nádherné vidět to takhle „opravdově“. Na klasickém ultrazvuku nikdy nic nevidím, ale tohle bylo fakt jak naživo. 🙂
Hned nám mrně vyfotil. Teď má fotka čestné místo na ledničce mezi ostatními ultrazvukovými fotkami.
A pak se dal do hledání pohlaví. Našel, nastavil nám to na celý monitor a řekl: „Tak už vidíte sami?“. Viděli jsme. Je to jasná holčička, už o tom není pochyb. Přes celou obrazovku čárka, prostě žádný pindík. 🙂
Tak už můžu začít holčičce nakupovat kojeneckou výbavičku. Spoustu věcí dostaneme po dětech z rodiny, ale to jsou samí chlapečci, tak aby ta naše holčička měla taky něco opravdu holčičího...
O jménech jsem psala minule, ale teď už jsme se rozhodli. Bude to Emilka-Emča-Emílie-..... Ač se to někomu z rodiny nelíbí, taky se o tom nelibě vyjádřil, ale nám to názor nezmění.
Jak jinak snáším těhotenství?
Musím říct, že je to mnohem horší než před 9 lety, kdy jsem čekala Šímu. Tenkrát jsem byla fit, žádný problém, žádné bolesti. Zato teď! Při procházkách funím. Tempo chůze jsem musela hodně zvolnit, protože jinak mě pobolívá břicho. Styl chůze se podobá kachně. Při ležení se sotva převalím v posteli z jednoho boku na druhý. Tu mě píchne, tam mě zabolí. No děs. A to jsem byla taková sportovkyně! Teď je ze mě neohrabaná slonice, vážící o 10 kg víc než před otěhotněním. Děsí mě představa, že přiberu ještě jednou tolik. No co, já to po porodu shodím.
Od 25.týdne těhotenství (koncem listopadu) začnu chodit na těhotenské cvičení. Doma si sice párkrát týdně lehce zacvičím, ale moc to nepřeháním. Cviky na břicho od začátku vynechávám a náročnější cviky taktéž. Takže si dávám takové lehké dvacetiminutové cvičeníčko. 🙂 Po čem se mi stýská, je běh a jízda na kole, ale to musím oželit. Dokonce se mi zdají i běhací sny. To si pak ráno připadám taková rozcvičená, plná energie. Tedy než se pohnu a nemotorně vylezu z postele. 🙂
Sponzory projektu Reality Těhulka jsou:
- Internetový obchod s dětským a kojeneckým oblečením
- Fotoateliér Kateřiny Zvolánkové
Reality Těhulka 1. díl - článek
Reality Těhulka 2. díl - článek
Reality Těhulka 3. díl - článek
Reality Těhulka 4. díl - článek
Reality Těhulka 5. díl - článek
Reality Těhulka 6. díl - článek
Darování vajíček
Tereza Holubová
Biopotraviny pro děti
Medusa