Reality Těhulka Tereza – 17.díl

Reality Těhulka Tereza – 17.díl

MÉ TĚŠENÍ SE NA POROD

Ještě nerodím, ale už bych pomalu ráda. Do termínu mi zbývají necelé tři týdny a já cítím, že bych ráda slehla. Břicho mám napnuté, jako kdyby mělo každou chvilku prasknout. Chůze připomíná chůzi kachní s pěkně rozkročným krokem. Funění zas parní lokomotivu. A co mě všechno bolí ani rozebírat nebudu. Teď už můžu říct, že se těším na porod a moc si přeju, aby probíhal přirozeně a nebyly nutné žádné medicínské zásahy. Samozřejmě že největším přáním je pro mě zdravé miminko.

Mrně v bříšku je poslední dobou klidnější, hodně času prospí a když se hýbe, jsou to jen takové lehčí pohyby, ač někdy dost bolestivé, jak už má sílu. Prostě tam nemá moc místa, aby si v bříšku pořádně zacvičilo a zařádilo jako před pár týdny, kdy mělo prostoru dostatek. Většinou je nejvíce aktivní navečer a když zalehnu do postele, tak mě okopává a mele se tam nejvíc. Asi si hledá správnou a pohodlnou polohu na spinkání. V noci spinká, to mě kopáním a vrtěním nebudí. Kéž by mu to zůstalo.

Do poradny pro těhotné a na natáčení ozev plodu chodím každý týden. Zatím je vše v pořádku. Srdíčko bije tak, jak má, děložní stahy nejsou a vyšetření děložního čípku neukazuje, že by se blížil porod. Uvidíme, kdy se Emilka bude chtít podívat na svět.

Jak si užívám posledních dní s velkým břichem?

O víkendu se tatínek účastnil závodů v eskymování na kajaku, tak jsme mu šli s Šimčou fandit a přitom si taky trochu zaplavali v bazénu. Plavání a vůbec pobyt ve vodě je pro mě slast. Necítím tíhu vlastního těla a břicha a ve vodě je mi moc příjemně. Šimonek se v bazénu vyřádil, tatínek se sice neumístil na stupních vítězů, ale odpoledne jsme si užili k všeobecné spokojenosti celé rodiny. V bazénu jsme strávili tři hodiny, část času ve vodě, ale zbytek na suchu. Bylo tam takové to vlhké bazénové vedro a já jsem cítila, jak mi natékají prsty u rukou i nohou. Nic příjemného.

Také jsme se sešly s kamarádkami u nás doma. Já jsem napekla slané i sladké mlsání, nakoupila vínko, přišly holky, tak jsme do půlnoci poseděly, pokecaly, nasmály se a užily legraci. Vzhledem k tomu, že jsme se sešly samé matky, tak přišlo na řadu i téma porodů, kojení a miminek. A je zajímavé, jak každá máme jinou zkušenost s prožíváním, porodními dobami a průběhem celého porodu vůbec. Prostě každý porod je originální. Emče jsem poslala jednu deci vína, ať z našeho dámského večírku také něco má a hlavně na krvinky přeci. 🙂

Já už se na tu naší berušku tak strašně těším, že se to ani nedá popsat. Zašla jsem si ke kadeřnici, zkrášlila jsem se, jak to jen šlo, ale Emilce evidentně nejde o to, jak budu vypadat, protože, jak se zdá, se k vyplutí zatím nechystá. Jakmile začne měsíc březen, začne pro mě doba přemlouvací. Prostě se pustím do přemlouvání a domlouvání, aby se Emče chtělo z bříška ven za námi.

Porovnávací fotka pupíku ve 12. a 38. týdnu těhotenství

projektu Reality Těhulka jsou:

Internetový obchod s kojeneckým oblečením

Fotoateliér Kateřiny Zvolánkové

Přečtěte si i další díly mého těhotenského deníku:

Těhotenství
Žádné štítky
Žádný komentář
12541
0
0

Publikováno uživatelem

Zobrazit všechny příspěvky uživatele:

Žádný komentář

Vložit komentář