Reality Těhulka Tereza – 13. díl

ČEKÁM DRUHÉHO JEDINÁČKA

Zrovna před pár dny jsem v televizi sledovala pořad Sama doma a mluvilo se tam o sourozencích, tak jsem se  rozhodla, že i tento článek věnuji sourozencům.

Jak už jsem několikrát psala, máme syna Šimona. V lednu oslavil své deváté narozeniny, takže   žádný drobeček, který by nechápal, co se kolem něj děje, to není. Je to školák, chodí do třetí třídy. Je to rozumný kluk, se kterým je řeč. Na většině věcí se s ním už můžu domluvit, probrat s ním kdeco. Šíma věděl, že jezdíme do centra asistované reprodukce, aby nám pomohli a my jsme mohli mít miminko. Neříkali jsme mu podrobnosti o zákrocích, ale věděl, že si píchám injekce do břicha, viděl tu hromadu těhotenských testů a protože je to zvědavé dítě, tak se ptal. A my vzhledem k jeho věku odpovídali.

Nebojím se, že by mohl žárlit na mladšího sourozence tak jako děti s menším věkovým rozdílem, ubližovat miminku, dělat schválnosti, počůrávat se a chovat se jako kojenec. Na druhou stranu nesmím zapomenout, že to je jedináček a jedináčkem už zůstane, i když mu po devíti letech pořizujeme sestřičku. Tedy doufám, že to bude sestřička a nevyklube se z Emči Emil. 🙂 A že si svůj post jedináčka bude hájit. Je zvyklý na svůj „komfort“ a pochybuji, že bude ochoten se ho vzdát.

Právě ve jmenovaném televizním pořadu povídala jakási psycholožka o tom, že pokud mají děti větší než šestiletý rozdíl mezi sebou, jsou to dva jedináčci. U nás bude rozdíl devět let, takže o jedináčkovství není pochyb. Mám jednoho a čekám druhého. Z mého pohledu musím uznat, že jsem si užila prvního a těším se, že si stejně užiju i druhého. Ale co dětičky?

Ony si snad svůj vztah k sobě najdou. Je hrozně hezké vidět dva sourozence, jak se k sobě mají, jak si spolu hrají, povídají, prostě jak se mají rádi v dětství a pak je prostě fajn mít sourozence v dospělosti. Já vím, že Šimča už si nebude s Emilkou hrát tak, jakoby si hrál, kdyby k ní měl věkově blíž. Ale rád ji bude mít, vždyť on už ji má rád teď a moc se na ni těší. Na moje bříško je opatrný, protože ví, že tam je Emča. Povídá si s ní. Teda povídá něco on jí, ona zatím neodpovídá, leda tak kopnutím a že je z každého kopanečku a zavlnění bříška nadšený, hladí ji,... Tak věřím, že mu to zůstane i poté, co se Emilka narodí. On ví, že miminko bude plakat, brečet, řvát, čůrat, kadit a s tou vzájemnou komunikací to nebude tak horké, ale i tak doufám, že si ten svůj vztah k sobě časem najdou a až budou oba dva dospělí, budou rádi, že se mají.

První sourozenecké fotečky – Šimík naživo, Emča zatím v utajení v břiše 🙂

Diskutovat s Reality Těhulkou Terezkou můžete zde!

Sponzory projektu Reality Těhulka jsou:

- Internetový obchod s kojeneckým oblečením

- Fotoateliér Kateřiny Zvolánkové

Přečtěte si i další díly mého těhotenského deníku:

Žádný komentář

Vložit komentář