Lidové pověry o těhotenství, porodu a šestinedělí

V minulosti byla těhotná žena spojována s různými, ať už pozitivními či negativními, vlivy na své okolí. Lidé se domnívali, že přítomnost těhotné ženy může mít dopady jak na těhotnou samotnou, tak na dítě či celé okolí. Věřilo se, že proces těhotenství a porodu je natolik magický, že dokáže ovlivnit okolní společnost, chod hospodářství a úrodu.

• Když jí těhotná mnoho chleba, bude mít dítě velkou hlavičku.
• Když porod dlouho trvá, mají se rozvázat všechny uzle a otevřít všechny zámky u skříní, aby se porod uspíšil.
• Žena těhotná nemá ani drůbeže, ani čehož jiného zabíjeti, prý dítě – poněvadž na ženu takovou vše dojem učiní, a ten i na dítě v těle mateřském se vztahuje – stane se ukrutníkem (sprostí říkají rabijákem) nebo taškářem, vůbec nemilosrdným, necitelným člověkem.
• Svobodná matka má mít při porodu sáček s kuchyňskou solí, zavěšený na krku.
• Pověsí-li se zbytek pupečníku na vysoký strom, dosáhne děcko v dospělosti vysokých hodností.
• Mělo-li decko pupečník kolem krku, v dospělosti se oběsí.
• Přehodí-li si šestileté dítě přes hlavu pupečník, který byl od jeho porodu schován, bude mít rovné zuby.
• Novorozenci se nechá oblízat obličej psem, aby dítě dobře vidělo.
• Pomažou-li se dlaně novorozence medem, bude se mít na světě dobře.
• Děcku se má na hlavu nalíti kořalka, aby nemělo rezavé vlasy.
• Když se děvčátko protáhne pánskými kalhotami, není nestydaté.
• Narodí-li se dítě „se zubama“, bude věděti o pokladech a o všelikém neštěstí, jež se státi má.
• Pověvadž se věří, že sudičky přicházejí teprve tu noc po křtinách a dojídají, co po hostech zbylo, nic se ze stolu neuklízí, aby přísných bytostí nerozhněvali a dítku zlý osud svou neopatrností nepřipravili. Místy také pivo na stůl uchystají.

• Kde je více dětí v rodině, radí se, by novorozenec dostal jméno počínající písmenem Ž nebo X, máť poslední písmě v abecedě zabrániti, by manželé více dětí neměli.
• Žena šestinedělka nemá choditi bosýma nohama. Chodí-li, líbá čert její šlépěje.
• Nedělka, která pije kořalku, bude mít hezké dítě.
• Jde-li nedělka po západu slunce ven, skočí ji na záda hejkadlo, a bude jí křičet do uší tak dlouho, až ohluchne.
• Když jde šestinedělka na louku, přijde bouřka a kroupy potlučou úrodu.
• Nedala-li matka novorozeňátku do čtyřiadvaceti hodin píti, bude toto náměsíčníkem.
• „Nedělníček“, tj. Člověk v neděli křtěný, zná všechny tajnosti.
• Které dítě na místě lžíce krmeno bývá vařečkou, to bývá hloupé a blbé.
• Kojí-li matka dítě přes rok, je z něho k stáru člověk chlípný a hovící náruživostem.
• Nemůže-li dítě spáti, leze matka čtvermo po světnici do všech koutů, říkajíc: „ Hledám, hledám spaníčko, to bě milá Aničko,“ což tak dlouho opakuje, až spaní nalezne, tj. Až dítě usne.
• Spolkne-li dítě chlup z kočky, zarazí si růst.
• Které dítě bije rodiče, tomu ruka po smrti zčerná a z hrobu bude vyčnívati.
• Těhotná nemá podlézat šňůru na prádlo, aby dítě nemělo omotaný pupečník kolem krku.
• Když se těhotná lekne a sáhne si na některou část svého tělo, děcko bude mít tamtéž znamení.
• Když má těhotná mnoho skvrn na tváři, bude to děvče.

Použitá literatura:

Miroslav Huptych – Černá slepice aneb Kterak se líhne bazalíček, jenž štěstí do domu přináší

Cyril Gala – České lidové pověry a pranostiky o ženách a z porodnictví