Přirozená antikoncepce

Metody přirozené antikoncepce vychází z toho, že jako antikoncepce nejsou nepoužívány žádné pomůcky či léky, ani není nutné podstupovat žádný speciální zákrok. Přirozená antikoncepce se opírá o pozorování přirozeně se vyskytujících příznaků plodných a neplodných odbobí v průběhu menstruačního cyklu ženy.

Výhodou přirozené antikoncepce je snadná dostuponost, jednoduchost a zdravotní nezávadnost.

Mezi metody přirozené antikoncepce patří:

• Metoda periodické abstinence (plodné a neplodné dny)

• Přerušovaný pohlavní styk

• Kojení (jen omezeně)

• Symptotermální metoda (sledování děložního čípku, změn hlenu a teploty)

Metoda periodické abstinence

Neboli výpočet plodných a neplodných dní. Tato metoda je založena na omezené době životaschopnosti spermií a vajíčka. Vajíčko je po jeho uvolnění (ovulaci) schopné oplodnění přibližně 24 hodin. Spermie v ženském těle mohou přežít až 3 dny. Plodné období by tedy u ženy mělo být zhruba tři dny před ovulací a jeden den po ní. Kdo používá tuto metodu jako formu antikoncepce, musí se pohlavnímu styku vyhnout právě v těchto dnech.

Přerušovaný pohlavní styk

Při přerušované souloži jde o přerušení pohlavního styku před ejakulací partnera tak, aby k výronu semene došlo mimo pochvu. Tato metoda však patří k nejméně spolehlivým a klade vysoké nároky na mužovu sebekontrolu. Je nespolehlivá také proto, že před samotnou ejakulací se může objevit takzvaná předejakulační tekutina, která často obsahuje menší množství spermií.

Kojení

Také kojení může být antikoncepcí, ale její účinnost není příliš vysoká. Antikoncepční účinek laktace spočívá ve fyziologickém potlačení ovulace. Pro antikoncepční účinek je rozhodující, jak často dítě z prsu saje. Aby kojení fungovalo jako antikocepce, nesměla by žena menstruovat a musela by kojit minimálně 6x denně. Navíc mezi jednotlivými kojeními nesmí být interval delší než 6 hodin.

Symptotermální metoda

Tato metoda je založena, jak její název napovídá, na sledování různých tělesných příznaků a také na každodenním měření a zaznamenávání tělesné teploty. Výsledky měření žena pravidelně zaznamenává do kalendáře a pak daný den vyhodnotí jako plodný či neplodný.

Vlastnosti a složení děložního hlenu se v průběhu cyklu mění. Na začátku cyklu bývá hlen v menším množství nebo může mít žena pocit sucha pro absenci hlenu. Před ovulací se objeví hustý hlen (někdy hrudkovitý a krémový). Nejplodnější stádium tedy během ovulace má děložní hlen charakteristickou konzistenci, která usnadňuje pohyb a přežití spermií v ženském těle. Bývá velmi lubrikační, čirý a tekutý. Pokud tento hlen žena roztáhne mezi prsty, natahuje se až do délky několika centimetrů.

Dále se měří bazální teplota. Metoda měření bazální teploty je založena na faktu, že v průběhu ovulace je tělesná teplota o několik desetin stupně vyšší než jindy během cyklu. Měření se provádí v klidu ráno ihned po probuzení, a to v pochvě nebo konečníku.

Kromě sledování děložního hlenu a měření bazální teploty tato metoda zahrnuje i sledování děložního čípku. Vychází z toho, že před ovulací se děložní hrdlo rozšiřuje, čípek měkne a posunuje se výš. Po ovulaci se hrdlo opět zužuje, čípek je tužší a sestupuje dolů.

Připadá vám metoda přirozené antikoncepce spolehlivá? Byly byste ochotné některou z uvedených metod vyzkoušet? Nebo dáváte přednost jiným antikoncepčním metodám? Napište nám na naše facebookové stránky Maminky.eu.