Manželství nebo život na hromádce?

V současnosti se dost často setkáváme s tím, že otec a matka dítěte nejsou sezdáni. Žijí takzvaně na hromádce, nebo také na psí knížku. Pro mnoho, možná i většinu, mladých lidí je běžná situace pár let spolu žít na psí knížku, a když se to osvědčí, začíná se plánovat svatba, budoucnost, děti, atd. Myslíte, že je manželství pro vztah, děti a rodinu důležité nebo svatba přináší jen bezvýznamný kus papíru? Partnerské soužití v manželství či na hromádce má své pro i proti.

Z historie

Babičky, prababičky, prapradědečkové se tímto vůbec nezabývali. Bylo to jednoduché. Kdo chtěl mít rodinu a děti, dal přednost svatbě před svobodným životem. Po celá staletí bylo manželství považováno za posvátné. Soužití nesezdaných lidí bylo považováno jako život v hříchu.

Současnost

Pro mnoho lidí je stále manželství posvátné. Avšak společnost je již k volnému soužití beze svatby stále tolerantnější. Na hromádce dnes žije kdekdo, celebrity nevyjímaje. Někteří lidé považují manželství za přežitek, proto se také počet párů žijících na hromádce zvyšuje.
Život na hromádce není běžné „chození a randění“ dvou lidí, kteří se poznávají, aby zjistili, zda se k sobě hodí či nikoliv a zda jejich vztah vydrží. Vztah na psí knížku se definuje společným bydlením, hospodařením, výchovou dětí, avšak bez uzavření manželství. Psychologové se domnívají, že volné soužití je výsledkem potřeby trvalejšího a naplněného partnerství, které však lidé nechtějí odkládat na později a rovněž potřeby udržet si alespoň část své nezávislosti, a tedy odložit definitivní rozhodnutí na dobu neurčitou. Jednoduše řečeno: Chtějí být spolu, tak spolu jsou, avšak až čas ukáže, zda si budou rozumět a jestli spolu dokáží žít. Zkrátka uvidí se. Buď jim to bude klapat a vezmou se později, nebo jim to nebude klapat, a tak se rozejdou.
Mladí lidé se do manželství nehrnou. Většinou si myslí, že mají dostatek času jak na svatbu, tak na rodinu a děti, avšak zároveň chtějí sdílet svůj život s protějškem. Mladý člověk neztrácí ve volném soužití svůj pocit volnosti, který je pro něj důležitý, ale zároveň se učí toleranci a kompromisům vůči svému partnerovi.

Klady a zápory manželství

Manželstvím se přechází z já+ty na my.
Manželství poskytuje jedinci větší psychologickou a sociální oporu.
Jedinec se svatbou vzdává části své autonomie a svobody ve prospěch páru.
Dnešní společnost už neuznává magii přechodových rituálů a dává přednost individualitě před spoluprací. Tím se oslabuje i role manželství.
Na manželství by měl být pár připraven.
Jestliže partneři prožívají krizi, neměli by své problémy řešit svatbou, proto tím celou situaci ještě více zkomplikují.
Jíž před svatbou by si partneři měli umět sdělovat otevřeně své potřeby a naslouchat potřebám toho druhého.
Důležité je uvědomit si, že manželstvím toho druhého nepřevychováte. Vrtochy partnera budou naopak časem spíš zesilovat.
Při běžném fungování se sezdané a nesezdané páry neliší, avšak přijde-li krize, pak pár žijící v manželství vykazuje větší soudržnost a stabilitu.