Vývoj jmen v ČR

V každém období dějin naší země byla různá jména oblíbená, některá ovlivněná křesťanstvím, jiná slovanským původem. Pojďme se podívat, jak to s vývojem jmen u nás bylo. Dnes se již u nás objevují i jména jiných národů.

Období do 13.století

V této době slovanského dávnověku panovala jednojmennost. Jméno se volilo s ohledem na víru a také jeho význam. Jméno mělo chránit před nepřízní osudu, smrtí či zlými duchy (jména Hlúpata, Orel, Kyj). Nejčastěji se vyskytovala jména slovanského původu. Pojmenování dostávali dospělí, vládci a šlechta (Boleslav, Václav, Ludmila, Mečislav, Budivoj,...). Děti zůstávaly často nepojmenovány.

Od 9.století, kdy k nám proniklo křesťanství, a to ve 13.století přineslo spoustu křesťanských jmen (Theofil, Bohumil, Daniel, Jan, Jakub, Ondřej, Mikuláš, Jiří, Petr, Řehoř, Florián). Křesťanská jména byla zpočátku užívána jen v klášterech, později ve šlechtických rodinách.

Období od 13. do 18. století

V tomto období dochází k velkému rozšíření církevních křesťanských jmen. Slovanská jména ustupují do pozdadí. Rozlišují se jména, která dává prostý lid, a jména, která dává šlechta (Albert, Heřman, Jakub, Oldřich, Ondřej, Jaroslav, Eliška, Dorota, Žofie). Také je rozdíl mezi jmény venkovského lidu (Petr, Jan, Mikuláš, Tomáš, Matěj, Marek, Markéta, Kateřina, Anna, Klára) a měšťanů (Aleš, Diviš, Jitka, Marta).

Postupně dochází k užívání dvou jmen, případně dalších označení osob podle původu (Skalský, Horský, Sedlář, Mlynář, Kovář).

Velké změny přináší 18.století a doba barokní, kdy je zaváděn kult Panny Marie a sv. Josefa a s ními rozšíření těchto jmen. Důsledkem kanonizace nových barokních světců se šíří jména jako Terezie, Karel, František, Antonín.

Období od 19. století do konce roku 1945

Doba národního obrození přinášení oživování slovanských jmen (Krasloslav, Čechomil, Pravoslav, Miroslav, Stanislav, Vladimír, Dalibor, Svatopluk, Božena, Růžena, Věra, Vlasta, Jarmila,...).

Období od roku 1945 do roku 1990

Po druhé světové válce u nás dochází ke změnám užívaných jmen, a to v důsledku velkých historických změn. Stírají se rozdíly stavovské, sociální i místní – město X venkov. Začíná se uplatňovat móda a vkus, kulturní i sportovní dění aj. Oživují se jména jako: Martin, Michal, Tomáš, Jakub, Ondřej, Kateřina, Markéta, Zuzana, Barbora, Lucie. Pronikají k nám nová jména: Igor, Galina, Soňa, Monika, Renáta, Ivena, Nikola, Andrea, Patrik, René, atd. Vlivem rozšíření mezinárodních styků se zde objevují jména orientální, např.Aram, Faris, Lejla.

Období od roku 1990 dodneška

Po roce 1989 dochází v českých zemích ke změnám v politickém, společenském i hospodářském životě. Možnost vycestování občanů do různých oblastí světa přináší i nová jména. Jména se stávají mezinárodními. Přichází jména angloamerická. Oživují se jména židovská (Eliáš, Joshua, Abigail, Sharon). Setkat se můžeme zde i s islámskými jmény (Hasan, Akram,Ramiz, Manal, Salma, Amira).

Protireakcí na pronikání neobvyklých a „cizích“ jmen do našeho prostředí je i oživování jmen užívaných u nás v minulosti (Perchta, Zdislava, Kleofáš, Pravdomil.

Na žebříčku populárních jmen zaujímají přední místa mužská jména: Jan, Jakub, Tomáš, Martin, Filip, Michal, David, Lukáš, Ondře, Vojtěch a ženská jména: Tereza, Kateřina, Natálie, Adéla, Barbora, Eliška, Nikola, Kristýna, Michaela, Veronika.

Článek vychází z knihy Miloslavy Knappové – Jak se bude vaše dítě jmenovat?, vydané nakladatelstvím Academia v Praze roku 2009.