Užijte si s dětmi karneval či masopust

Začátkem roku se ve školách a školkách konají různé karnevaly pro děti a na venkově chodí masopustní průvody. Děti karnevaly milují. Rády se převlékají do různých kostýmů a masek, tančí a a účastní se karnevalových her. Na vesnicích, ale i ve městech, pokračuje či se obnovila tradice masopustních průvodů, nazývaných též fašank, šibřinky, ostatky, karneval.

Začátek roku je totiž doba maškarní zábavy a bujarého veselí již od dávných dob. V dnešní době si už málokdo spojuje původní historické poslání masopustních průvodů a karnevalu. Ty hrály po staletí důležitou roli a byly nedílnou součástí života tehdejší společnosti. Karnevaly a masopusty jsou formy lidové kultury. Nalezneme je téměř ve všech známých civilizacích a kulturách. Čas karnevalu začínal po Novém roce a končil Popeleční středou, kdy začínal čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.

Masopust čili karneval

Masopust (náročně označován také jako fašank, ostatky, voračky, voráčí, končiny, karneval) býval a je svátek, který je mezi Vánocemi a Popeleční středou. Začátek tohoto třídenního svátku nastává po svátku Tří králů a končí Popeleční středou. Zvyky masopustu pochází ještě z předkřesťanských slovanských oslav konce zimy. Podobně se masopust slaví i v jiných slovanských zemích. Dokonce jsou součástí masopustu i podobné postavy jako u nás, například medvěd či kobyla. Původ masopustu je možné si vyložit i z římského náboženství, které předjarní dobu spojovalo s plodností božstva.

Slovo karneval pochází z italského carne levare, neboli dát pryč maso. Masopust pak představoval období veselí a hodování mezi dvěma postními dobami (Vánocemi a Velikonoci). V průběhu masopustu probíhaly zabijačky, svatby, taneční zábavy. Masopust vrcholil posledním čtvrtkem tohoto období, tento čtvrtek se nazýval „Tučný čtvrtek“. Právě poslední tři dny chodí spolu s muzikou obřadní průvod masek a koná se taneční zábava. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil a rychtář vyzval občany k rozchodu. Druhý den, tedy na Popeleční středu, už bylo jídlo i chování lidí přísně postní.

Dnes se slovem karneval chápe spíše obecné označení taneční zábavy, lidové zábavy v maskách a maškarních bálů, aniž by se vázal na určité období.

Masopustní pranostiky

• Masopust na slunci – pomlázka v Senci.

• Konec masopustu jasný – len krásný.

• Krátký masopust – dlouhá zima.

• Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.

• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.

• Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý),
  bude dosti hrachu.

• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
  bude úrodný rok na len.

• Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
  tehdy celý půst větrný bude.

• Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.

• Jaké je počasí o Popeleční středě,
  takové se drží celý rok.

• Suchý půst – úrodný rok.

• „Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!“ (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil byl špatné krve.)

Vyrobte dítěti masku na karneval

V období karnevalů si nejedno dítě usmyslí, že chce jít za to či ono. Děti masky a převleky milují. Kluci se rádi stanou pirátem, drakem, robotem či rytířem a holky zase princeznou, baletkou vílou nebo dokonce něčím neobvyklým. Kostým můžete koupit hotový, ale také můžete pustit uzdu své fantazie a masku pro své dítě vyrobit sama. Vyrobit domácí masku bude určitě časově náročnější, než koupit hotovou, ale výsledek bude stát za to. Vaše dítě bude mít ten nejoriginálnější kostým. Navíc se na výrobě může podílet, takže si společně strávený čas užijete. Navíc je to ekologické a můžete recyklovat materiály, které máte doma běžně k dispozici.