Svatý Martin přijel na bílém koni

Kdo by neznal pranostiku o svatém Martinovi, jak přijel na bílém koni. Svátek svatého Martina býval jedním z nejoblíbenějších svátků roku, v domácnostech staročeských, selských, měšťanských i panským bylo veselo. . Děti čekaly na první sníh, hospodyně pekly svatomartinskou posvícenskou husu, martinské rohlíky, koláče, zkrátka posvícení jak se patří. V dnešní době se ve městech a na vesnicích konají dětmi velmi oblíbené svatomartinské lampionové průvody, jejichž součástí je i jízda svatého Martina na bílém koni. Jak tento svátek přiblížit dětem?

Kdo byl svatý Martin?

Martin z Tour žil ve 4. století, dokonce víme přesně kdy. Narodil se na přelomu let 316-317 v římském městě Sabaria v Panonii, což je dnešní město Szombathely v Maďarsku. V té době bylo teprve krátce povoleno křesťanství. Martinovi rodiče byli pohané a uctívali hlavně staré římské tradice.

Jeho otcem byl vyšší římský důstojník a také Martin se měl stát vojákem, což by mu v té době zaručilo finanční zabezpečení a úctu do konce života. Martin studoval a ve svých 15 letech ho otec přinutil stát se vojákem. Jako voják byl přeložen do Galie (současná Francie), kde se mu stala jedna z jeho mnoha příhod, které ho tolik charakterizují. V jedné zimní noci při průjezdu městem, kde kontroloval vojenské hlídky, uviděl polonahého žebráka, který ho prosil o almužnu. Martin neměl peníze, ale chtěl ubožákovi pomoci. Mečem přeťal svůj vojenský plášť a jednu půlku pláště daroval žebrákovi. V noci se pak Martinovi zjevil ve snu Kristus, a tak v roce 339, kdy bylo Martinovi 22-23 let, přijal křest a rozhodl se svůj život zasvětit Bohu. Jako člen císařské gardy nemohl jen tak lehce opustit vojsko, musel nejprve odsloužit 15 let, než dosáhl důstojnické hodnosti. Poté Martin prožil ještě mnoho let a také několik zajímavých legend o něm koluje. Při Martinových modlitbách se děly zázraky a pověsti o tom se zemí rychle šířily. Žil ve vyhnanství, také jako poustevník. Později byl Martin vysvěcen za biskupa. Zvláštností Martinova biskupského působení bylo, že chodil jako misionář za venkovským obyvatelstvem, zakládal venkovské farnosti, kláštery, uzdravoval malomocné a křísil mrtvé, zastával se nespravedlivě odsouzených lidí… Martin se dožil 80 let, kdy zemřel 8.11.397 a 11.11. byl pochován. Martin je v křesťanské ikonografii zobrazován jako voják, který se s žebrákem dělí o plášť nebo jako biskup s knihou, berlou a pohárem. Také je jeho individuálním atributem husa, což objasňuje legenda.

Památka na svatého Martina se brzy rozšířila po celém světě. Svatému Martinovi je zasvěceno více jak 3600 kostelů a klášterů. Velké úcty se dočkal v Itálii, Německu, Rakousku, ale i v Česku a na Slovensku.

Legenda o husách

Martin měl být jmenován biskupem. Pro svou skromnost však nechtěl biskupskou hodnost přijmout a ukryl se před vyslanci do husince mezi hejno hus. Husy však svým kejháním Martina prozradily, a tak skončily na pekáči.

Druhá verze legendy uvádí, že husy svým hlučným kejháním rušily Martinovo kázání, a tak si svůj trest odpykávají na svatomartinském stole.

Svatomartinská koleda

Od 14. století patřila svatomartinská koleda k tradičnímu rituálu. Koledovat chodili chudí žáci, kněží i katové, aby si trochu přivydělali.

V zemích západní Evropy chodily děti a chudí v předvečer svatého Martina po martinské koledě, za kterou dostávali šunku, špek, párky, jablka, hrušky, ořechy, sušené ovoce, ale také peníze. Vždy vyřizovali poděkování od svatého Martina. Když nic nedostali, odtáhli koledníci s nadávkami o dům dál.

Svatého Martina

všeliká rodina

dnes stědrost zpomíná

beze všeho statku¨vesele s čeládků.

Tučnů hus, hus, hus,

tučnů hus, hus, hus,

tučnů hus jí, víno pije

beze všeho smutku…

Pranostiky na svatého Martina a další listopadové

Na svatého Martina bývá dobrá peřina.

Na svatého Martina kouřívá se z komína.

Martinův led, bude vodou hned.

Svatý Martin přijel na bílém koni.

Na svatý Martin ještě se vrátím, ale na svatého Mikuláš mě tu najisto máš.

Listopadové hřmění pšenici v zlato mění.

Když krtek v listopadu ryje, budou o Vánocích létat komáři.

V listopadu hřmí – sedlák vesnou sní.

Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.

Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.

Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.

Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí.

Studený listopad – zelený leden.

Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.