Nošení dětí

Většina nastávajících maminek chce pro své dítě jen to nejlepší. A tak při nakupování výbavičky nekouká na korunu. Výběr kočárku považují za jednu z nejdůležitějších věcí z výbavy pro miminko. Ale co když se pak miminku v kočárku nelíbí? Jízdu v něm propláče? Že by se ozývaly pradávné zvyky dané vývojem? Je možné nebo dokonce pravděpodobné, že miminku bude mnohem lépe u maminky, když se bude nosit. Tak se z vozence může stát opět nošenec, kterým je však od pradávna.

V dnešní době se nošení dětí stává moderním. Už zcela běžně můžete vidět rodiče, jak svá dítka nosí v šátcích, nosítkách či vacích. Nošení je módní záležitost, ovšem nejde o žádnou převratnou novinku. Nošení lidských mláďat bylo přirozené velmi dlouho a před mnoha tisíci lety. Až do té doby, dokud někdo nevyrobil první kočárek. Pokud je z historického hlediska něco nového a neprověřeného, zda prospívá zdraví, tak to není nošení dětí, nýbrž jejich vození v kočárku.

Při porovnání kultur, které své děti nosí (Asie, Afrika), a kultur nenosících (Evropa a severní Amerika) bylo zjištěno, že nošené děti méně pláčou. Nošené děti získávají mnohem více podnětů pro svůj psychomotorický vývoj, než dítě ležící v kočárku. To, co nošené dítě vidí a pozoruje, je téměř shodné s perspektivou jeho matky a přináší mu daleko více vjemů a inspirace než pohled do boudičky kočárku. Pohyb nosiče lehce procvičuje a trénuje svalstvo miminka. Uvědomme si, že miminko devět měsíců bylo jemně houpáno, cítilo tlukot srdce maminky, teplo a útulno (jak bylo v děloze). Nosící maminky dítě po porodu přesunou do takové „náhradní“ dělohy, a tak se novorozenci lépe adaptují na nové situace, pocity, vjemy.

Působení hormonů

Výzkumy zabývající se nošením dětí vysvětlují, proč je nošení dětí prospěšné. Při kontaktu kůže na kůži vylučuje totiž matka i dítě hormon oxytocin (také nazývaný hormon lásky). Ten způsobuje to, že je dítě spokojené a že je matka plná lásky ke svému dítěti. Oxytocin udržuje matku i dítě ve stálém stavu zamilovanosti. Ovšem opuštěné dítě, které se cítí být samo v kočárku a pociťuje strach, vylučuje zcela jiný hormon kortizol. Kortizol poškozuje vyvíjející se mozek a je tedy škodlivý.

Nosit nemusí jen maminka

Nošení se může ujmout i tatínek. Dítě až do porodu poznalo jen maminku, ale po porodu přichází příležitost poznat i tatínka. Novopečeným tatínkům pomáhá fyzický kontakt s dítětem ve vytváření citových vazeb. Díky nošení si lehce zvyknou na manipulaci s tak malinkým človíčkem a fyzický kontakt je sblíží. Jako bonus pro takového nosícího tatínka musí být to, že muž nosící dítě v šátku či jiném nosítku vypadá velmi sexy.

Nezničíme dítěti záda a jak je to s kyčlemi?

Po narození má dítě páteř zcela zakřivenou. Toto zakřivení má spojitost se správnou polohou kyčlí. Ve třech etapách dochází k narovnávání páteře. Tento proces trvá asi jeden rok. Narovnávání probíhá odshora dolů. Z poznatků o postupném narovnávání páteře vychází i nošení dětí. V šátku je velmi důležité dbát na správné postavení kyčlí. Miminko musí mít podsazený zadeček a kolínka mají být výš než zadeček. Pokud je dítě ve správně uvázaném šátku nebo v atestovaném vhodném nosítku, měly by všechny pohyby a nárazy, které při chůzi nosiče vznikají, být přenášeny zpět na nosiče. Dítě je tedy v té nejlepší poloze a páteř ani kyčle nejsou namáhány.