Jak se ze mě stala nosnice aneb když dítě nechce být v kočárku

Mám tři děti. Své děti jsem nikdy nenechávala plakat, ba dokonce vyřvat. Jakmile si brekly, už jsem je chovala, nosila, hýčkala. Jsem taková matka opice, která své dítě z ruky jen tak nedá.

První dítě bylo milovníkem spaní v kočárku. Spaní v jedoucím kočárku. A tak, jako jednomatka jsem měla spoustu času, jsem s ním rajzovala, procházkovala, zvládla i několik horských tůr. To už musel ale manžel nést kočár na ramenou a já dítě v náručí. Když však syn nespal, tak v kočáře řval. A protože, jak už jsem psala, své děti jsem nikdy vyřvat nenechávala, tak jsem tlačila jednou rukou kočár a v druhé nesla dítko. V té době jsem o šátcích nebo ergonomických nosítkách neměla ani páru. Tu a tam jsem syna ponosila v baby-vaku, ale to není pro nosícího nic extra pohodlného.

Druhé dítko kočárek mělo rádo taky. Dokonce se nemuselo jezdit. Dcerka v kočárku spala, dokonce vydržela i bdít a neplakat. Když jsem ji v kočárku uspávala, stačilo párkrát pojezdit před domem a postavit na zahradu. Ona tam spokojeně prospala klidně tři hodiny. Ale protože jsme akční rodina a ne na všechna místa se dá s kočárem dostat, pořídili jsme ergonomické nosítko a na místa, kam to s kočárem nešlo, jsme šli s dcerou nesoucí se v nosítku. Ráda se i nosila.

Třetí dítko se mělo narodit v Africe. Tam by si přišlo na své. Tam se přeci miminka v kočárcích nevozí, ale maminky si je nahodí na tělo, ovážou šátkem a jde se. Třetí dítko, dcerka, je velmi kontaktní dítě. A protože kočárek jí takový kontakt neposkytne, tak v něm řve. Respektive řvala by, kdybych si nepořídila šátek a nenosila ji. V šátku je jako doma. Ten miluje. Nosím ji na břiše. Je ještě malá. Budou jí teprve dva měsíce. A když náhodou vyrážíme s kočárem, to proto že potřebuju vézt spoustu věcí (třeba nákup, motorku pro starší,...), které se pod kočár vejdou. Ovšem pod kočárem mám vždy sbalený i šátek, pro případ že se dcerka bude chtít kontaktovat. 🙂 A to ona většinou chce. To si potom připadám jak soumar. Nejmladší nesu v šátku, prostřední vedu za ruku, druhou rukou tlačím kočár...