Jak se slaví Vánoce po světě?

Říká se jiný kraj – jiný mrav. A platí to i o slavení Vánoc. Vánoce jsou téměř po celém světě největší svátky, které se slaví různými způsoby, v různé dny… Pojďme se podívat do různých zemí světa, jak se tam slaví Vánoce.

Slovensko

Na Slovensku se slaví Vánoce podobně jako u nás. Dárky naděluje Ježíšek (Ježiško) na Štědrý den 24. 12. Liší se štědrovečerní večeře. Začíná se oplatkou namočenou v medu nebo s česnekem. Polévka bývá hrachová, fazolová, čočková, kapustnica nebo rybí. A nechybí smažená ryba s bramborovým salátem.

Polsko

V Polsku nosí dárky první hvězda, která se na obloze na Štědrý večer zjeví, protože to je právě hvězda betlémská. Na štědrovečerní tabuli je hustá houbová nebo rybí polévka. Jako hlavní jídla brambory se zelím, houbami, také nudle s mákem nebo bramborové taštičky. Častým pokrmem jsou i ryby. Vánočka se v Polsku nepeče. Oblíbenější je bábovka plněná tvarohem a mákem. U stolu se nechává stejně jako u nás místo pro nečekaného hosta.

Německo

Německé Vánoce se dost podobají těm našim. Dárky taktéž naděluje Ježíšek, neboli Christkind. Ovšem v severních oblastech nosí dárky vznešený Wihnachtsman, který má zrzavé vlasy i vousy a dlouhý plášť s kapucí. Německo je známé tím,že se tam poprvé objevil vánoční stromeček. Lidé v domácnostech mají adventní věnec z chvojí, na kterém postupně zapalují čtyři svíčky. Německá vánoční kuchyně je pestrá. Podávají se ryby – pečená štika, candát nebo kapr, ale také štědrovečerní masité pokrmy, třeba tzv. Konšelská mísa, která obsahuje více druhů masa (vepřovou pečeni, kachnu, husu, krůtu, uzené maso, klobásy). Rozhodně na vánočním stole nechybí jablkový závin a ovocný salát s příchutí likéru nebo šampaňského. Už po 300 let se připravuje vánoční štola a marcipánové cukroví.

Itálie

Itálie je známá velkými rodinnými sešlostmi a oslavami. A tak i Vánoce jsou v Itálii jeden velký rodinný svátek. Města a ulice jsou plny koled. Štědrý večer se tam slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou třeba s přáteli, jinak se žije běžným životem. Děti v Itálii dostávají dárky na 1. svátek vánoční, kdy ráno po probuzení jdou ke stromečku, kde najdou dárky a jesličky. Itálie je vlast narození Františka z Assisi, který je považován za otce betlémů. V Itálii se betlémy dědí z pokolení na pokolení. Cukroví se zde nepeče. Ale na půlnoční do kostela a zdobení stromečku k Itálii patří. Rozšíření stromečku se připisuje Benito Mussolinimu, která se tento zvyk oblíbil v sousedním Německu. Dárky nenosí Ježíšek, ale žena. Jde o ženu ošklivou, avšak dobrého srdce a se zlatou povahou. Jmenuje se Befana, nerada spěchá, takže na Sicílii dorazí až 7. ledna ráno. K Befaně se váže smutná legenda, podle které ji pastýři upozornili na hvězdu, která ukazovala cestu do Betléma. Befana se tam však vydala pozdě, hvězdu propásla a dodnes hledá jako bloudící stařenka Ježíška. Mezi vánoční pokrmy patří pečené jehně nebo krocan.

Španělsko

Ve Španělsku se slaví v početném rodinném kruhu. S přípravou štědrovečerní večeře všichni pomáhají. Jíst se začíná až kolem 22. hodiny večer a pokračuje se pozdě do noci. Oblíbené je sladké vánoční pečivo, cukroví z nugátu, máslové sušenky. Pije se španělské šampaňské, které se nazývá Cava. Na stole nechybí ani drůbež. O půlnoci se pokládá Ježíšek do jesliček (obvykle nejmladší člen rodiny). Poté se jde na mši. Dárečky se však dostávají až na Tři krále, tedy 6. ledna.

Francie

Obdobou Ježíška a Santa Clause je francouzský bíle oblečený Péra Noel, neboli otec či dobrý duch Vánoc, který přichází komínem a dětem přináší dárky, které ukládá ke krbu nebo ke kamnům. Na vánoční stůl patří ústřice, šneci, žabí stehýnka, drahé exotické ovoce, klobásky, pečená šunka, saláty, krocan nadívaný kaštanovou nádivkou.

Velká Británie a USA

Vánoční nadělování se spojuje s posvátným Santa Clausem, který se trochu podobá našemu Mikuláši a trochu ruskému Dědovi Mrázovi. Jde o obtloustlého veselého pána, který žije za polárním kruhem. Po ulicích britských a amerických měst se v předvánočním čase toulá mnoho Santů Clausů v červených kabátech. Na Štědrý den vrcholí přípravy na Vánoce. Děti chystají punčochu, kterou pověsí na kamna nebo krb a těší se, až Santa Claus přiletí v noci na saních tažených soby a nahází jim komínem dárky přímo do punčoch. Hlavním sobem je Rudolf s červeným nosem. K tomu se váže příběh, který vypráví, jak jednoho mlhavého Štědrého dne byl Santa Claus na cestě s dárky, ale pro velkou mlhu neviděl. Proto přivolal Rudolfa, který mu červeným zářícím nosem svítil na cestu. Dárky děti objeví až druhý den, tedy 25.12. ráno. Tento den je také tím hlavním vánočním dnem. Podává se slavnostní oběd, na kterém nesmí chybět hutný vánoční puding, do kterého se zapéká mince. Kdo ji najde, ten bude mít po celý další rok štěstí. Není to klasický puding, jaký známe my. Jde spíš o jakousi buchtu z sušeného ovoce, strouhanky, cukru, mandlí, citronové kůry,… která se tvaruje do podoby bábovky. Rozšířené jsou kromě vánočních stromečků i další rostliny – jmelí, cesmína a břečťan. V USA jsou Vánoce velkolepými svátky. Lidé zdobí domy, stromeček, zahrady, zkrátka vše, a to už tři týdny před Štědrým dnem. Na vánoční svátky servírují krocana se šunkou, nebo i jen mořské plody či pizzu. Rozhodně nesmí chybět americký páj – jablečný koláč. Pro Santu Clause děti chystají sklenici mléka a sušenky a na dobrou noc jim rodiče čtou Předvánoční noc.

Rusko

V Rusku se slaví pravoslavné Vánoce, které připadají až na 6. - 7. ledna. Jako u nás jsou Vánoce spojeny s množstvím zvyků a lidových tradic. Tyto zvyky začaly upadat v zapomnění po roce 1918, kdy byly Vánoce zakázány. Nyní většina Rusů slaví Vánoce v období kolem Nového roku. Dárky nosí Děda Mráz, který přijíždí na saních tažených osmi soby až z daleké Čukotky. Spolu s ním přijíždí Sněhurka v krásném kožíšku ušitém z hranostajích kůží. Předchůdkyní Sněhuročky byla bíle oděná dívka Koljada. Na vánočním stole se objevují obložené mísy, ryby, saláty, pirohy se zelím a huspenina.

Skandinávie – Švédsko, Norsko, Finsko

Dárky nosí vánoční dědeček, který se podobá Santa Clausovi. Ve Švédsku mu říkají Jultomten. A naděluje v doprovodu skřítků a trpaslíků. V Norsku naděluje Julenissen spolu s vánoční kozou. A ve Finsku naděluje Joulupukki nebo také nazývaný Velký Ukko. Tomu pomáhají pidimužíci s pláštěnkami s kožešinkou. Ukko má dlouhé vousy až do pasu a půlmetrovou červenou čepici s rolničkou na konci. Ukkovy pidimužíci sbírají zlobivé děti, které pak odnesou do ledového království.

Austrálie

Zde se Vánoce slaví podobně jako v Anglii. Jen s rozdílem, že v Austrálii mají děti zrovna letní prázdniny, protože tou dobou tam zrovna vrcholí léto. Rodiny se tedy společně vydávají na pobřeží a užívají si letních radovánek. Vánoční stromečky bývají nejčastěji umělé nebo živé v květináčích. Oblíbené jsou pikniky pod širým nebem nebo tradiční večeře v zahradě, na terase nebo na pláži. Vánoční menu se skládá ze studených obložených mís, ovocných a zeleninových salátů, mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin. Místo cukroví se jí zmrzlina či meloun a vše se zapíjí australským vínem a pivem.