Chřipková epidemie – Jak se bránit a jak probíhá léčba?

Na většině území České republiky přetrvává chřipková epidemie. Nakažených přibývá, nemocnice mají zakázány návštěvy. Mezi nemocnými jsou především děti. Co je chřipka? Jak se před ní bránit a jak ji léčit?

Chřipka

Každým rokem chřipkou onemocní tisíce lidí. Chřipkové epidemie se každým rokem objevují v zimních měsících, většinou v lednu a únoru. Virus chřipky se šíří v místech s velkou koncentrací lidí, tedy ve školách, školkách, kancelářích, supermarketech, v MHD.

Jde o infekční, vysoce nakažlivé onemocnění, které může postihnout všechny věkové skupiny. Děti nevyjímaje. Zdrojem infekce je nejčastěji nakažený člověk. Infekční je člověk už před prvotními horečkami a infekční zůstávají asi dva dny po jejich konci. Chřipka je tzv. kapénkové onemocnění, šíří se kašláním, kýcháním nebo přímým kontaktem. Možný je přenos i kontaminovanými předměty (hračky, příbory, nádobí atd.).

Inkubační doba chřipky je krátká, 12-48 hodin.

Příznaky

Po uplynutí inkubační doby přichází příznaky prudkého zánětu dýchacích cest. Jde o nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, kloubů, svalů, zimnice, schvácenost. Typickým znakem je také suchý dráždivý kašel, který může i po vyléčení chřipky přetrvávat i dva týdny. Děti mohou při chřipce trpět nevolností, mít pocit na zvracení, mít průjem a trpět silnou únavou.

Po třech dnech většinou horečka klesá, ale zůstává únava. Další dny závisí na imunitním systému každého dítěte. U některých dětí teploty přetrvávají a přidávají se další komplikace (zápal plic, zánět mozkových blan, zánět srdečního svalu, zánět středního ucha…). U takových případů je průběh dramatický, rychlý a v nejhorších případech může končit i smrtí.

Prvotní příznaky jako chřipka mají také jiné dětské infekční nemoci jako např. pátá a šestá nemoc, které postihují právě děti v předškolním věku. Toto onemocnění je ale specifické vyrážkou, která se po několika dnech objeví.

Léčba

Chřipku je třeba pořádně vyležet. Léčit se chřipka nedá. Tlumí se jen příznaky. Je důležité dodržovat pitný režim, lehká strava, léky na snížení horečky či zmírnění kašle a zprůchodnění dýchacích cest. Vhodné je účinně větrat místnost a zvlhčovat kvůli lepšímu dýchání.

Při chřipce, pokud nemá komplikovaný průběh, jsou antibiotika neúčelná. Mohou být dokonce spíš škodlivá, protože na začátku onemocnění utlumí imunitní systém, který by za normálních okolností proti chřipkovému viru bojoval sám.

Ke snížení horečky se používají léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu, který tlumí horečku a poskytuje úlevu od bolestí.

Pokud tělo dítěte nemoc zvládá příznivě, je po týdnu po chřipce. Ovšem ještě další týden by mělo být dítě v rekonvalescenci.

Prevence

U dětí je velmi důležitá prevence. Nákaze je možné se bránit tím, že budeme celý rok podporovat imunitní systém dítěte. Otužováním, fyzickou aktivitou, pohybem na čerstvém vzduchu, vhodnou stravou apod. V zimních měsících bývá problémem přetápění bytů, kde bývá suchý a teplý vzduch, který vysouší sliznice, a ty jsou pak náchylné k infekcím. Doporučuje se také zvýšit přísun vitamínu A, protože ten zachovává zdravé sliznice a podporuje imunitní systém. V dřívějších dobách se podával dětem z tohoto důvodu rybí tuk.

V době chřipkové epidemie se s dětmi vyhýbejte prostorům s velkým počtem lidí (školky, kina, divadla apod.). Jakmile dítě onemocní, pokuste se jej izolovat od ostatních členů rodiny, což je však téměř nemožné. Alespoň tedy používejte jednorázové kapesníky. Dezinfikujte hračky, větrejte a zvyšte přísun vitamínu C všem členům rodiny. Vitamín C totiž podporuje imunitu organizmu a snižuje únavu. Tělo dítěte ho lehce vstřebá z potravin (ovoce, zelenina).

Dalším možným krokem prevence je očkování. Nejvhodnější dobou pro očkování je září. Vakcína nabývá účinnosti po dvou týdnech od aplikace, takže je možné, že mezi očkováním a účinností dítě chřipku chytne.

Rizikové skupiny

Mezi rizikové skupiny, které mohou mít závažnější průběh chřipky (v nejhorších případech i s následkem smrti) jsou především senioři nad 65 let, ale i děti do 2 let. Dále Pacienti po odstranění sleziny nebo transplantaci krvetvorných buněk, pacienti trpící chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin, dýchacích cest a diabetem, pacienti se získanou nebo vrozenou poruchou imunitního systému, lidé umístění v zařízeních pro dlouhodobou lůžkovou péči, domovech pro seniory nebo ústavech pro osoby se zdravotním postižením, pracovníci v sociálních ústavech a ve zdravotnictví a také těhotné a ženy, které se v rizikovém období snaží otěhotnět