Hola, hola, školka volá

Je to tu, z našeho batolete se stane od září školkáček. Většina dětí se po třetích narozeninách (některé děti i dříve, jiné zase později) chystá do školky. Mnoho rodičů se ze začátku obává toho, jak dítě nástup do školky zvládne, zda nebude plakat, a také se bojí nemocí, které si děti z kolektivu často nosí. Jak nejlépe dítě na školku připravit, aby přechod z maminčiny náruče do kolektivu vrstevníků zvládlo co nejlépe? A co by vše dítě, než půjde do školky, mělo umět?

Nástup do školky znamená pro dítě velkou životní změnu, která může být zprvu značně nepříjemná. Je dobré začít přechodným obdobím, kdy bude dítě navštěvovat školku jen na několik hodin, aby si zvyklo. Stačí na malou chvíli dopoledne, jak děti říkají po „O“, tedy po obědě.

Nástup dítěte do školky je velkou změnou nejen pro dítě samotné, ale i pro celou rodinu. Dítě vylétne z rodinného zázemí do kolektivu vrstevníků, a to s sebou přináší nové situace. Nástup do školky pro dítě znamená první osamostatnění. Do té doby bylo dítě většinu času ve společnosti své matky a nejbližší rodiny. Ve školce však bude muset hodně času trávit se svými vrstevníky a s dospělými autoritami – učitelkami. Taková změna bude vyžadovat velké přizpůsobení, a to může být pro dítě velkou zátěží na psychiku i fyzické zdraví. Důležité je, aby se dítě do školky těšilo. Samozřejmostí by měla být samostatnost v sebeobsluze.

Jak dítě na školku správně připravit?

S dítětem si o školce povídejte. Co se ve školce dělá...

Dítě by si mělo zvykat na odloučení od rodičů. Vždy, když dítě budete dávat k někomu na hlídání, dítěti to oznamte, řekněte, kdy se vrátíte. Nikdy tajně neodcházejte z domu, aniž byste to dítěti neřekli. V dítěti by se strach z odloučení jenom prohloubil.

Dítě by mělo být samostatné v sebeobsluze (hygiena, oblékání a jídlo). Dítě pak nebude muset řešit problém, když si nebude umět obléci svetr nebo utřít se po toaletě.

Dítěti dávejte stále najevo, že jste mu nablízku a že jste ochotni vždy vyslechnout jeho obavy z nástupu do školky. Vždy ho ujistěte, že školku zvládne, tím zvýšíte jeho sebedůvěru. V žádném případě dítěti školkou nevyhrožujte!

Když by dítě při loučení plakalo, buďte hodní, vlídní a přívětiví, ale neprodlužujte a neprotahujte rozloučení a svůj odchod.

Dítě si s sebou může vzít do školky nějakou , oblíbenou hračku kterou zná z domova a které důvěřuje.

Vždy plňte sliby, např. když dítěti řeknete, že přijdete po obědě, tak svůj slib dodržte.

Ujasněte si, jak odloučení snesete vy. Děti poznají strachy a obavy rodičů. Pokud nejste přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, nástup dítěte do školky ještě přehodnoťte.

S paní učitelkou buďte v kontaktu a promluvte si o možnostech postupné adaptace, např. že budete ze začátku s dítětem hodinu či dvě ve třídě.

Nikdy dítěti neslibujte za pobyt ve školce odměny. Věty typu „Když to vydržíš, dostaneš... „ nikam nevedou. Dítěti se jenom přidá strach ze selhání a z toho, že slíbenou odměnu nedostane. Místo toho dítě chvalte, když ho budete ze školky vyzvedávat.

Co má dítě umět?

Na dítě, které nastupuje do mateřské školy, nejsou kladeny tak vysoké nároky jako na dítě, které nastupuje na povinnou školní docházku. Ale i dítě ve školce by mělo leccos znát a umět. Např. znát svoje jméno a příjmení. Umět vyjádřit, co chce, co potřebuje. Zvládnout se obléci nebo alespoň při oblékání spolupracovat. Dokázat si nazout a vyzout boty. Umět se vysmrkat. Zvládnout samostatně jíst lžicí, při jídle sedět. Umět pít z hrnečku či skleničky. Samozřejmostí je použití toalety, protože pleny do školky nepatří. A mnoho další základních dovedností (čištění zubů, umytí rukou, utření rukou do ručníku, ujít kratší vzdálenost při procházce,...).

S nástupem dítěte do školky počítejte také s větší náchylností k nemocem. Ve větším dětském kolektivu se infekční nemoci šíří rychle a často mohou způsobit i místní epidemii. Kromě klasického nachlazení a rýmy se pravděpodobně setkáte také s pátou nemocí, která postihuje nejvíce právě děti předškolního věku.