Dětská řeč od miminka po školáka

Již novorozené miminko má svůj hlasový projev. Je to zatím jen křik, ale během pár měsíců se krůček po krůčku propracuje až k prvním slůvkům. Jaké bylo první slovo vašeho dítěte? Máma, táta nebo haf? 🙂

První rok

Novorozenec

Novorozené miminko se nahlas projevuje jenom pláčem. A ten nemusí vždy znamenat pocit nepohodlí (mokrou plenu, hlad, zimu, teplo) nebo touhu po maminčině náruči. Během prvních týdnů života je křik reflexní činností, která směřuje k budoucímu používání hlasu. Křik je zpočátku velmi monotónní zvuk podobný hlásce „á“ kolísající kolem základního tónu naší hudby, kolem komorního A.

Koncem druhého měsíce

Charakter dětského křiku se mění. Kromě kňourání, které stále jako dřív začíná měkkým hlasovým začátkem (připomínající vzdáleně hlásku H), se objevuje i pláč, začínající tvrdě, ostře. Neurčité kňourání postupně vymizí a nahradí ho spokojené broukání. Pláč s tvrdým hlasovým začátkem se stává signálem, že něco není v pořádku – i malé miminko brzo pochopí, že křikem si k sobě vždy někoho přivolá. A tak se křik, který byl původně jen reflexním dějem, stává nástrojem vůle a miminko ho cílevědomě využívá.

Třetí, čtvrtý, pátý...měsíc (u každého dítěte je to jindy)

Období křiku přechází postupně do období broukání. Dítě houká a pohybuje pusinkou jako při sání nebo polykání, proud vzduchu rozráží sevřené rty nebo sliny nahromaděné v krku. Ozývají se různá ba, grrr, pa, bla..... Časem dokáže měnit i výšku hlasu, takže máme dojem, že si prozpěvuje. Zatím se jedná o pudovou hru s mluvidly, nejde ještě o vědomou činnost (všechny děti na celém světě vydávají stejné zvuky, dokonce i děti od narození hluché si pudově broukají).

Dalším obdobím je období napodobivého žvatlání. Dítko reaguje na své okolí, nebrouká si už jen samo pro sebe. Mluvte na ně proto často, klidně a zřetelně, nevyhýbejte se zdrobnělinám, ale rozhodně nešišlejte. Děti napodobují, co slyší, a určitě byste u něj neradi vytvořili základ pro některou z řečových poruch.

Desátý, jedenáctý.....měsíc

Postupně začíná dítě rozumět tomu, co mu povídáme. Nerozumí slovo od slova, ale dokáže spíš reagovat na melodii hlasu, gesta, na situaci. Ke konci prvního roku již rozumí řadě výrazů a dokáže reagovat na jednoduché slovní výzvy (Ukaž, jak jsi veliký, udělej paci paci....).

Okolo jednoho roku - dítě začíná mluvit

První slovo uslyšíte od svého dítěte okolo jednoho roku. Není to však zřetelné slovo, většinou ani tolik očekávaná „máma“, ale spíše nějaké citoslovce jako bum, bác, haf, pá. Méně často se objeví dvojslabičné slovo (bába, auto).

V tomto období je důležité si s dítětem povídat. Pojmenovávejte zřetelně všechny věci, na které dítě ukáže a které si chce osahat (většinou ještě i pusinkou). V této době jsou položeny základy mateřského jazyka – základy melodie, mimiky, gestikulace, základy používání hlasu. Prohlížejte první knížky – ptejte se dítěte „Co je to?“, „Kde je auto?“ a odpovídejte za něj nebo spolu s ním.

Větu zastupuje prozatím jednoslovné označení. Může znamenat více věcí, záleží na tom, jak dítě slabiku vysloví– haf = tamhle přes ulici vidím pejska, haf – ten pejsek štěká. A na dospělém je, aby větu, kterou dítě vyjádřilo jedním výrazem, doplnil (haf, ano, tam štěká pejsek).

Okolo druhého roku

Většinou dítě mluví v jednoduchých větách. Věty jsou ještě neobratné, mívají svérázný slovosled, objevují se legrační gramatické tvary (půjdeme k dědečkovi a babičkovi), některá slova komolí nebo vytváří nová. Neustále se učí nová slova, nové říkanky, rádo si povídá a ptá se. Věnujte se mu a povídejte si s ním, i když vám možná půjde z jeho neustálého vykládání hlava kolem. V tomto období je dětská řeč zdrojem stálého potěšení a pobavení.

Nepropadejte ale panice, pokud vaše dítě nemluví, tak, „jak by mělo.“ Nikde není psáno, teď musí říct máma, teď autobus a teď hydroelektrárna. Každé dítě je jiné, jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Chlapečci začínají dost často mluvit později než holčičky. Pokud se ale řeč do tří let nerozvíjí dostatečně, slovní zásoba se nerozšiřuje nebo dítě nejeví zájem o mluvní kontakt, bylo by potřeba zjistit, zda jde jen o prodloužené období tzv. fyziologické nemluvnosti nebo zda má nedostatečný vývoj řeči i jinou příčinu.

Mezi třetím a čtvrtým rokem

Okolo třetího roku nastává období otázek „Co je to“?. Dítě se neustále vyptává na věci, které nezná a žádá od vás vysvětlení. Ptá se pořád dokola, ujišťuje se a chce od vás slyšet vždy tu stejnou odpověď. Buďte trpěliví.

Mezi třetím a čtvrtým rokem nastupuje období otázek „A proč?“. Většinou se už nechce jen něco nového dozvědět, ale chce si především popovídat. Buďte ještě trpělivější.

Výslovnost

Některým dětem není slovo rozumět, jiné vyslovují krásně čistě.

K, G – bývají zpočátku nahrazovány hláskami T a D (kamínek – tamínet, kolečko - tolečto).

Děti do tří let dost často neumějí sykavky C, S, Z. Nahrazují je hláskou T (husa – huta, cinká – tyntá nebo tynká).

Pro některé děti bývají obtížné hlásky Č, Š, Ž a nahrazují je hláskou Ť (kočka číhá – toťta ťíhá) nebo je vynechávají (šaty – aty).

Ť, Ď, Ň bývají často vyslovovány tvrdě (hodiny – hodyny).

L, R, Ř – jsou pro děti velmi obtížné, většinou je vynechávají nebo nahradí.

V tomto věku již můžeme najít počátky špatných návyků, které mohou časem vést k vadné výslovnosti.

Pozor na koktavost – dítě se učí spoustu nových slov a někdy si nemůže rychle na některé vzpomenout, opakuje počáteční slabiku a pokud se mu dospělí smějí, dítě nechápe, proč, je nejisté a může začít v řeči zadrhávat.

Nosní mandle – může být příčinou komplikací při vývoji řeči. Jedná se o zbytnělou sliznici v nosohltanu, která zužuje nebo dokonce zcela uzavře průchod vzduchu nosem. Někdy se musí přistoupit k odstranění nosní mandle.

Předškolák

Po čtvrtém roce věku se slovní zásoba zvětšuje spontánně. Dítě už docela slušně kreslí, má rádo básničky a písničky. Rádo a snadno se učí zpaměti a má zálibu v rýmech a rytmu. Často si vymýšlí i vlastní rýmy, veršuje náhodně zaslechnutá slova. Tím vás dokáže opravdu pobavit.

Ve věku od tří do pěti let se dítě naučí samo popsat nějaký obrázek nebo vyprávět krátký příběh za pomoci dospělého – rozvíjí se samostatnost vyjadřování a bohatost slovní zásoby.

V tomto období se ustaluje i výslovnost řady hlásek. Kromě L, R a Ř už dítě většinou umí vyslovit všechny. Pokud ale někdy ještě hlásky nahrazuje jinými nebo je zaměňuje, nevadí. Jestli ale začíná používat hlásky vadné, je třeba zahájit nenápadnou úpravu výslovnosti. Zatím formou hry, ale pod odborným vedením logopedky. (Po pátém roce je třeba zahájit logopedickou péči v každém případě, aby mohlo jít dítě do školy se správnou výslovností).

Ještě jednou opakuji, každé dítě je jiné, jinak rychle se učí nové věci, je jinak obratné a pohotové. Buďte proto trpěliví. V žádném případě ho za špatné vyslovování netrestejte ani se na něj nezlobte, ničemu to nepomůže. Dobré pokusy chvalte!!