Jiné děti – aneb Aspergerův syndrom

Jsou zlobivé, otravné, drzé, necitelné, nenáviděné a především nepochopené, nebo prostě jiné. Řeč je o dětech s Aspergerovým syndromem. Děti s AS však nezlobí, nedělají schválnosti, nevysmívají se, oni zkrátka nerozumí a jsou velmi citlivé. Náš svět je tak různorodý, nevyzpytatelný a relativní a „aspíci“ potřebují absolutní konkrétnost a jasnost, aby mohli fungovat ve společnosti.

Aspergerův syndrom (AS) spadá mezi poruchy autistického spektra. Jde především o potíže v komunikaci a sociálním chování. Děti s AS mívají průměrný až nadprůměrný intelekt a nenarušené řečové schopnosti. Děti s AS mají problémy s navazováním vztahů s ostatními dětmi. Špatně rozumí základním pravidlům v sociální interakci. Jejich komunikační dovednosti jsou slabé a následkem toho pak raději s ostatními příliš nekomunikují nebo se chovají nevhodným způsobem. Obtížně chápou mimoslovní komunikaci (gesta, posuňky). Špatně snáší změny, lpí na rituálech. Mají svůj režim a řád a jakékoliv jeho narušení je zcela vyvede z míry. Pokud tento řád dodržují, cítí se bezpečně a jistě. Mnoho dětí s AS má nestandardní zájmy.

U Aspergerova syndromu je hloubka postižení oproti jiným poruchám autistického spektra mírnější.

Časté projevy u dětí s AS

Intelekt dětí s AS je normální, jejich sociální a emoční dovednost ale výrazně zaostávají za jejich kognitivním vývojem. Je pro ně obtížné rozlišit, které chování je sociálně přijatelné a které nikoliv. Nerozumějí významu zdvořilostních gest (např. narozeninových přání), nechápou smysl společenských formalit. Je pro ně náročné vyjádřit i přijmout kritiku, kompliment či gratulaci. Neumí se přizpůsobovat, nesnáší změny, obzvlášť ty neplánované. Bývají perfekcionističtí a kritičtí k vlastními cizím nedostatkům. Naopak mají spoustu kladných stránek, jako je čestnost, férovost, respektování pravidel, spolehlivost, důslednost a cit pro detail. AS je často spojován s motorickou neobratností patrnou např. při běhu či chůzi, jízdě na kole, skákání přes švihadlo, míčových hrách. Někteří jedinci mají smyslovou přecitlivělost (např. na neobvyklé vysoké zvuky či světla). Obvykle bývá u dětí s AS i jiná vývojová porucha, jako např. ADHD. Často děti s AS mívají speciální zájmy v určitém oboru.

Odbornice Thorová rozlišuje nízko funkční a vysoce funkční AS. Děti s nízkofunkčním typem mají těžké problémové chování, vyžadují úzkostlivě dodržování svých rituálů od svého okolí. Navazování kontaktu s ostatními dětmi většinou odmítají nebo navazují bez ohledu na situaci. Naproti tomu děti s vysoce funkčním AS nemívají výrazně problémové chování. Tyto děti se se svými emocionálními reakcemi od svých vrstevníků liší jen mírně, v sociálním kontaktu působí naivně a nezrale. Každý „aspík“ je originál a nachází se někde mezi těmito dvěma póly. Vědci se domnívají, že Aspergerovým syndromem trpělo spousta známých osobností, např. Isaac Newton a Albert Einstein.

Příčiny AS

Příčiny autismu i Aspergerova syndromu jsou nejasné a stále se po nich pátrá. Předpokládá se, že příčinou AS mohou být různé fyzické činitele, které ovlivňují vývoj mozku. Některé studie příčinu vidí i v celoplošném očkování. V žádném případě není příčinou výchova či citové ochuzení.

Většina dětí „aspíků“ chodí do běžné ZŠ. Spoustě z nich je Aspergerův syndrom diagnostikován až v průběhu školní docházky. Některé děti vyžadují asistenta. Obecně děti s AS prospívají dobře díky jejich průměrnému a nadprůměrnému IQ. Jejich problémem není zvládnutí učiva, ale zvládnutí sociálních situací, kterým jsou ve škole vystavovány. Jak jsou děti s AS starší, mohou si začít uvědomovat svoji odlišnost od ostatních vrstevníků a cítit se osaměle či trpět depresemi. Lidé s AS totiž často po společnosti touží, jen je pro ně tak těžké najít si přátele. Budoucnost osob s AS však nemusí být tak bezútěšná. Dospělí s AS mohou žít plnohodnotný život a dosáhnout vyššího vzdělání, získat práci a vytvářet přátelství. V zaměstnání lidé s AS mohou nabídnout přesnost, spolehlivost a oddanost práci. Nezbytné je však mít chápajícího zaměstnavatele a kolegy v práci.