Vítání jara a vynášení smrti

Letos je Smrtná neděle 29.3.2020.

Pod pojmem vítání jara si každý z nás může představit něco jiného. Někdo si udělá v bytě jarní výzdobu, jiný svůj čas začne trávit víc venku, třeba péčí o jarní kytičky. Naši předci jaro vítali mnoha různými zvyky a rituály. Co kultura, to jiné slavení. Poselství však bylo vždy shodné, a to rozloučení se se zimou, s temnotou a přivítání nového života.

Naši předci prováděli rituál vynášení zimy, smrti a vítání jara pomocí významné události, kterou prožívala celá vesnice. Vítání jara a vynášení smrti patří mezi západoslovanské zvyky, které pocházejí ještě z předkřesťanského období. U jiných Slovanů tento zvyk v takové podobě jako u nás chybí. Tento rituál vynášení Smrti se obvykle konává na Smrtnou neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původní předkřesťanské datum se obvykle pohybovalo mezi půlkou března a půlkou dubna.

Vynášení Smrti

Děvčata či mládež zhotovila ženskou figurínu, kterou nazývala Morana, Mařena, Smrtholka, Marzana, Morena, Smrtka, apod. Tuto Moravy vyráběli z toho, co měli po ruce a už víc nepotřebovali, tedy suché větve, stará sláma, roští, uschlá loňská tráva apod. Moranu oblékli do bílého a ozdobili náhrdelníky a ozdobami z vyfouklých vaječných skořápek a prázdných šnečích ulit (to byly symboly smrti a zmaru). Morana představovala smrt, nemoc, bídu a vše zlé, co lidem škodí. Dívky vynesly Moranu ze vsi. A ta byla vhozena do řeky nebo potoka. Někde ji odnášeli za vesnici, kde ji spálili (oheň měl stejný očistný účinek jako voda).

Přinesení Líta

Den či týden po vynášení Smrti pokračuje rituál přinesením Líta (Léta, Letečka, Májíčku) do vesnice. Přinesení Líta symbolizovalo příchod jara a obnovení života. Líto bylo vyrobeno z vršku živého stromečku nebo větví. Na rozdíl od Smrtky, které byla vyrobena ze starých, suchých věcí. Líto bylo ozdobeno barevnými pentličkami a vajíčky. Někde do Líta vkládali panenku jako symbol budoucnosti a plodnosti. S Lítem mladí obcházeli vesnici a u každého stavení pomocí zpěvů a říkanek oznámili, že je zima pryč. Hospodáři jim za dobrou zprávu obvykle dali koledu.

Říkanky při vynášení smrti:

Součástí každých lidových tradic a zvyků bývají zpěvy, říkanky apod. Součástí tohoto zvyku bylo zpívání:

Již nesem smrt ze vsi, nové léto do vsi. Vítej léto líbezné, obilíčko zelené.

Přišlo jaro do vsi,

kde si, zimo, kde si?

Byla zima mezi náma,

ale už je za horama,

hu, hu, hu,

jaro už je tu!

Smrt plave po vodě, nové léto k nám jede.

Nesem léto zelený

a vajíčka červený.

Hody jsou, hody jdou,

nesou léto před sebou.

Smrt nesem za lesem,

nové léto přinesem.

Radujte se, mládenci,

s červenými pletenci.

Radujte se, babky,

s červenými jabky.

Jaký je to mazanec

bez koření, bez vajec?

Svatý Jiří vstává, zem odemykává,

aby rostla tráva, travička zelená,

růžička červená, fiala modrá.

Mařeno, Mařeno,

kdes tak dlouho byla?

U studýnky u hlubínky

nohy, ruce myla.

Číms jich utírala?

Šátečkem, lístečkem,

červeným kvítečkem.

Zámečkem jsem se zamykala,

lístečkem jsem se odmykala.

Mařeno, Mařeno,

kams klíče poděla?

Dala sem je, dala

Jarovítu bohu.

Jarovít už vstává,

zem odemykává.

Aby tráva růstla.

Tráva zelená, fiala modrá,

všelijaké kvítí, kde on ráčil jíti.