Otužování dětí

Otužování dětí působí proti nemocem z nachlazení, také proti alergiím, vysokému krevnímu tlaku či některým psychickým poruchám. Otužované děti mají větší šanci neonemocnět. A pokud přeci onemocní, průběh jejich nemocí bývá lehčí a dříve nemoc odezní.

Jak to s otužováním vlastně je?

Pokud dítě prochladne, třeba v chladném počasí, při zmoknutí nebo ve špatném a nedostatečném oblečení, často dochází k nemocem z prochlazení, jako je rýma, zánět průdušek, onemocnění dýchacích cest. Příčinou těchto nemocí bývá snížení teploty periferních částí těla a dýchacích sliznic a tak snadněji proniknou viry do těla dítěte. Vždy je velmi důležité, jak zvládne dětský organizmus udržovat tělesnou teplotu. U choulostivých dětí dochází ke snížení teploty sliznic a vnitřního prostředí. Otužilé děti naopak udržují vnitřní teplotu i teplotách nízkých a při velkých chladových zátěžích. U dětí se schopnost udržovat tělesnou teplotu vyvíjí. Nerozvinuta je tato schopnost u novorozenců a kojenců. Pokud se dítě v životě setkává s frekvencí chladových podnětů, má vysoké adaptační schopnosti na chlad a lépe pak odolává teplotním výkyvům.

Otužilé dítě se lépe přizpůsobuje teplotním změnám a výkyvům. Při otužování a jeho začátcích je nutné dodržovat určité zásady:

• Otužování je jen pro zdravé děti.
• Děti se otužují mírněji než dospělí lidé.
• Otužování musí probíhat dlouhodobě, ideálně od dětství.
• Otužovat se je dobré každý den, tedy soustavně.
• Po přerušení otužování z důvodu nemocí je nutné začít s otužováním od začátku.
• Otužování, kromě zvyšování odolnosti proti nákazám, má i další pozitivní stránky, stimuluje látkovou výměnu, zlepšuje chuť k jídlu, navozuje příjemnou duševní pohodu.

Pozor na zchoulostivění

U každého dítěte platí jedna velká zásada, a to zabránit zchoulostivění. Například přetápěním místnosti, nedostatečným pobytem venku na čerstvém vzduchu, a to i v zimních měsících, nadměrným oblékáním. Ve vnitřních místnostech by měla být v zimním období teplota kolem 20°C, nikdy ne více než 22°C. Dětem se dále doporučuje každý den za každého počasí strávit na čerstvém vzduchu alespoň 3 hodiny. Výjimkou jsou nepříznivé povětrnostní podmínky, vichřice, prudký déšť či teploty pod -10°C, to lze pobyt venku zkrátit či vynechat. Při pobytu uvnitř je nutné dodržovat přiměřené oblékání, stejně tak venku podle aktuálních podmínek.

Jak s otužováním začít?

Mezi otužování patří i otužování chladným vzduchem, tedy např. spánek při otevřeném okně, a to i v chladném ročním období. Nutné je samozřejmě přizpůsobit oblečení a přikrývku. Dítě zkontrolujte dotykem ruky, jestli není prochladlé. Chladný vzduch podporuje hloubku a vydatnost spánku.

Chladná voda tělu odebírá mnohem víc tepla než stejně studený vzduch. Zopakujeme, že otužování je tedy vhodné jen pro zdravé děti. Před klasickou studenou sprchou je dobré začít s omýváním žínkou namočenou v lehce vlažné vodě, asi 30-34°C, to provozujte klidně několik týdnů. Dítě vždy důkladně osušte. Když si dítě zvykne, můžete přejít ke sprchování. Vždy začněte sprchováním malé části těle, postupně pak můžete přejít na celé tělo. Řiďte se reakcí dítěte, sprchujte přibližně 2 minuty. Na dítě při otužování klidně mluvte nebo zpívejte. Po každém otužování dítě důkladně osušte, ošetřte pleťovým mlékem a kůži promasírujte. Otužování provádějte každodenně a po několika dnech vždy můžete teplotu vody snížit o 1°C. Nakonec dospějete až k teplotě sprchy 20°C, což už je konečná teplota.