Klíšťová encefalitida

Doba klíšťat je tu. A že je jich letos zase hodně. Klíšťata mohou přenášet klíšťovou encefalitidu. Ta může mít u dětí závažný průběh s trvalými následky. U dětí a mladistvých je častým projevem onemocnění menigitida, neboli zánět mozkových blan. Jde o mírnější průběh než u dospělých, u kterých většinou vzniká encefalitida, neboli zánět mozku. Mezi dětmi se objevuje častěji encefalitida u chlapců. Závažnější průběh bývá u dětí nad sedm let, ale těžký průběh se nevyhýbá ani mladším dětem.

Klíšťová encefalitida

Jde o infekční onemocnění virového původu, které postihuje mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy patří mezi tzv. flaviviry, je přenášen klíšťaty, nebo komáry, případně požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka.

Rizikovými faktory onemocnění je pobyt v přírodě bez ochrany kůže, jako dlouhé nohavice, dlouhý rukáv, vysoká obuv, a také použití repelentu. Dalším rizikovým faktorem je věk pacienta. Pacienti nad 60 let mívají průběh nemoci mnohem horší a komplikovanější, se zvýšeným rizikem obrny končetin, nejhůře i smrtí.

Prevence klíšťové encefalitidy

Po pobytu v přírodě dítě prohlédněte, zda nemá přisáté klíště, nebo zda po něm neleze. Klíště se častěji drží ve vlhčích místech, podkolenní a podpažní jamka, intimní partie. Přisáté klíště nesvědí a nepříjemné pocity se mohou objevit až za několik hodin či dnů, kdy už může být onemocnění přeneseno.

Nejúčinnější ochranou je očkování. Očkovat se lze nechat kdykoliv během roku. Vakcína se podává ve třech až čtyřech dávkách. Vakcína začíná působit až za dva týdny po aplikaci druhé dávky. Očkování chrání po dobu tří let.

Klíšťové encefalitidě můžeme předcházet také tím, že zabráníme klíštěti, aby se na nás přisálo. Proto do přírody doporučujeme vysokou a pevnou obuv, dlouhé nohavice a rukávy. Klíště se zvládne přichytit na jakoukoliv část našeho těla. Oblíbená jsou místa, kde je kůže nekryta, tedy např. Místo mezi koncem nohavice a ponožkou, poté klíště putuje do teplých a vlhkých částí těla. Klíšťata jsou náchylná na suché prostředí, pokud tedy brzy nedosáhnou vhodného místa k přisátí, pouští se svého hostitele a odumírají. Také je vhodnou prevencí použití repelentu. Repelenty jsou na trhu ve formě sprejů, gelů, náramků atd. Repelenty se od sebe liší obsahem účinné látky, dobou ochrany, vhodností pro děti. Pokud dítě mažete opalovacím kréme, pak nejprve naneste krém a poté teprve repelent.

Klíšťata nežijí na stromech a nemohou na nás ze stromu skočit. Nalézají se v maximální výšce 60 cm nad zemí, hlavně ve vysoké trávě. Když se klíště přisaje, stoupá možnost nákazy s dobou, po kterou je parazit přisátý. Jakmile se klíště přisaje, je potřeba ho co nejdříve odstranit. Klíště zakápneme alkoholovou dezinfekcí a čekáme pět minut. Poté pinzetou pro odstraňování klíšťat klíště zachytíme v místě, kde je v těsném kontaktu s kůži a kývavými pohyby jej odstraníme. Postižené místo se opět potře dezinfekcí. Klíště se likviduje vhozením do záchodu. Nikdy ho nerozmačkávejte a nezapalujte.

Příznaky klíšťové encefalitidy

Jakmile vstoupí vir do lidského organismu, začíná inkubační doba onemocnění. To bývá asi 7-14 dnů, ale může být i měsíc. Onemocnění mívá dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační lhůty dochází k rozvoji první fáze onemocnění, kdy jsou příznaky podobné lehčí chřipce. Objevuje se bolest hlavy, únava, horečka, nevolnost, bolest svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže odeznívají. Poté bývá 1-2 týdny bez příznaků. U některých pacientů tímto nemoc končí a jedinec se uzdravuje. U další části pacientů však nemoc pokračuje druhou fází, která se uvede nástupem krutých bolestí hlavy. Ty provází horečky. Nemocný je světloplachý, má nevolnosti, zvrací. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tyto závažné příznaky jsou způsobené zasáhnutím nervové soustavy, mozkových blan, mozkové kůry, prodloužené míchy, předních rohů míšních atd. Tímto virem. Reakcí imunitního systému, který bojuje proti chorobě, dochází ke zvýšení počtu bílých krvinek i ke zvýšení množství proteinů v mozkomíšním moku, kde se jinak nevyskytují. Tento stav trvá 2-3 týdny. Poté obvykle dochází k postupnému zlepšování stavu. U jedné třetiny infikovaných pacientů chybí zcela první fáze a pacient má rovnou ze začátku závažné příznaky druhé fáze.

Toto onemocněné může mít trvalé následky, a to zhruba u jedné čtvrtiny nemocných. Trvalé následky jsou obrna horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady a spánku, snížená výkonnost a deprese. Klíšťová encefalitida může končit i úmrtím, ale jen ve výjimečných případech.

Léčba klíšťové encefalitidy

Pokud se toto infekční onemocnění včas podchytí a zahájí se léčba, může dojít k úplnému uzdravení. Pokud se s léčbou otálí nebo je průběh nemoci komplikovaný, může mít tento virus zanechat na pacientovi trvalé následky (chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrnu horních končetin, sníženou výkonnost, deprese).

Když navštívíte lékaře s podezřením na klíšťovou encefalitidu, tak provede nejprve krevní odběr. Když se v krvi prokáže přítomnost protilátek na tento vir, pak je tedy pacientovi diagnostikována klíšťová encefalitida. Protilátky se v krvi mohou objevit i pro nedávném očkování proti této nemoci nebo po nakažení jiným příbuzným virem.

Poté je nutné, aby byl nemocný hospitalizován v nemocnici. Tam mu zavedou infuzi, která přinese částečnou úlevu od bolestí a také zavodní. Nemocnému je pak odebrána opět krev, aby se zjistilo, jaké látky v těle chybí a jaké přebývají. Poté oční lékař kontroluje oční pozadí. Poté následuje odběr mozkomíšního moku, který je zdrojem informací o průběhu této choroby a díky jeho vyšetření může být zahájena vhodná léčba. Odběr se provádí lumbální punkcí, kdy se vpichuje do oblasti bederní páteře.

Pacient musí udržovat klid na lůžku, omezit veškeré fyzické aktivity a vyvarovat se psychické námaze.