Manželství a manželská smlouva

Život v manželství tu je zažitý již po staletí. Dřív to bylo jednoduché. Kdo chtěl žít s opačným pohlavím, mít rodinu a děti, musel dát přednost svatbě před svobodným životem. Manželství bylo považováno za posvátné a soužití lidí nesezdaných bylo chápáno jako život v hříchu. Což pro mnoho lidí platí i dnes, že je manželství chápáno jako posvátné. Ovšem dnešní společnost je již k volnému soužití bez svatby tolerantnější. Na hromádce žije stále více lidí, včetně známých osobností. Jsou lidé, kteří považují manželství za přežitek, bojí se, na kolik peněz vyjde svatba, nebo nechtějí do manželství vstupovat z důvodu majetku a financí. Proto můžeme být v posledních letech svědky vzrůstající obliby manželské smlouvy. Pro páry, které se o manželskou smlouvu zajímají, přinášíme informace, kdy se manželskou smlouvu vyplácí uzavřít, před čím může ochránit…

Život na hromádce

Mladí lidé se do manželství nehrnou. Většinou si myslí, že mají dostatek času jak na svatbu, tak na rodinu a děti, avšak zároveň chtějí sdílet svůj život s protějškem. Mladý člověk neztrácí ve volném soužití svůj pocit volnosti, který je pro něj důležitý, ale zároveň se učí toleranci a kompromisům vůči svému partnerovi.
Život na hromádce není běžné „chození a randění“ dvou lidí, kteří se poznávají, aby zjistili, zda se k sobě hodí či nikoliv a zda jejich vztah vydrží. Vztah na psí knížku se definuje společným bydlením, hospodařením, výchovou dětí, avšak bez uzavření manželství. Psychologové se domnívají, že volné soužití je výsledkem potřeby trvalejšího a naplněného partnerství, které však lidé nechtějí odkládat na později a rovněž potřeby udržet si alespoň část své nezávislosti, a tedy odložit definitivní rozhodnutí na dobu neurčitou. Jednoduše řečeno: Chtějí být spolu, tak spolu jsou, avšak až čas ukáže, zda si budou rozumět a jestli spolu dokáží žít. Zkrátka uvidí se. Buď jim to bude klapat a vezmou se později, nebo jim to nebude klapat, a tak se rozejdou.

Manželská smlouva

Dva lidé vstupující do manželství se mohou rozhodnout k uzavření manželské smlouvy, která je často nesprávně označována jako předmanželská smlouva. Důvodem k uzavření této smlouvy je právní zakotvení majetkového uspořádání v rámci budoucího manželství, ale i snaha ochránit se před případnými dluhy v případě, že jeden z manželů podniká. Součástí této smlouvy je i případný rozvod daného manželství.

Společné jmění manželů

Legislativní pojem „společné jmění manželů“ vstupuje v platnost okamžikem, kdy jsou manželé oddáni. Od této chvíle společné jmění manželů zahrnuje vše, co během manželství získá kterýkoliv z partnerů zvlášť i to, co získají společně. První přírůstky do společného jmění manželů bývají svatební dary. Do společného jmění manželů nepatří věci osobní potřeby a věci, které jeden z páru nabyl darem, odkazem nebo v rámci dědictví. Zisk z toho, co už jeden z manželů vlastní, se do společného jmění manželů naopak započítává. Patří se například zisky z podílu v obchodních společnostech. Automaticky sem spadají i výdělky obou manželů.
Do společného jmění manželů patří i záporná čísla, tedy dluhy. A zrovna z tohoto důvodu uzavírají manželů manželskou smlouvu. Smlouva má formu notářského zápisu. V jejím rámci lze řešit několik různých situací. Je možné v něm stanovit majetek, který bude oddělený. Také je možné stanovit, aby v rámci manželského svazku nabývali partneři majetku odděleně. Další možností je zahrnout majetek nabytý před sňatkem jako součást společného jmění manželů. Tímto způsobem se řeší například bydlení, které po vzniku manželství přejde z vlastnictví jediného z páru do společného jmění manželů. Další variantou je připsání během manželství společně nabytého majetku výlučně do rukou jednoho z partnerů.

Manželská smlouvá má chránit

Manželská smlouva může ochránit jednoho z páru před možnými budoucími problémy. V době, kdy je vztah v nejhezčím období a nikomu se nechce přemýšlet o tom, že by někdy mohl vztah zaniknout, je dobré se i na tuto možnost připravit předem. Rozvoj je vždy nepříjemná záležitost a lze si jej alespoň v některých ohledem usnadnit a pojistit se. Po rozvodu manželství se dělí společné jmění, do kterého spadají i dluhy. Například výlučným vlastnictvím jednoho z manželů, definovaným v manželské smlouvě, se lze ochránit proti exekuci. Exekutoři totiž musí nejdříve zahrnout položky, jejichž alespoň částečným vlastníkem je dlužník. Jestliže v seznamu vlastníků nefiguruje, nemohou příslušný majetek zabavit.
Smlouvou je možné řešit i věci, jako výše výživného, ke kterému se oba zavazují, nebo i to, kdo by po případném rozvodu vychovával děti. V takovém případě však dokument slouží pouze jako vodítko, nikoliv závazek, protože v této věci má vždy konečné slovo soud.