Ženský organismus potřebuje v průběhu těhotenství různé vitamíny a minerály. Jejich potřeba a množství se během jednotlivých fází těhotenství mění. Správné množství vitamínů je pro ženu důležité jak před otěhotněním, na počátku a v průběhu těhotenství, tak samozřejmě i během kojení.
Pro správný vývoj plodu jsou důležité následující látky
Kyselina listová - klinické studie prokázaly její preventivní účinek u některých vrozených vývojových vad (rozštěpy neurální trubice, defekty břišní stěny plodu, rozštěpy rtu a patra), které lze pozitivně ovlivnit ve 25 až 75 %. Přísun kyseliny listové nedosahuje totiž při běžné stravě doporučovaných hodnot. Nedostatek kyseliny listové vzniká především při nízkém přívodu potravou (nevhodné složení potravy), při zvýšené potřebě, kterou právě těhotenství představuje, či při podávání některých léků. Nedostatek kyseliny listové v těhotenství se může projevit jako porucha krvetvorby.
Vitamin E je podáván při léčbě neplodnosti, jako prevence vrozených vývojových vad u plodů a při hrozícím potratu. Přírodní vitamin E je účinnější než syntetický. Účinně chrání cévní systém před ukládáním cholesterolu, snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v cévách. Kromě zlepšení plodnosti má antioxidační vlastnosti potřebné pro prevenci zdraví v zatíženém životním prostředí nebo při náročné činnosti. K regeneraci oxidovaného vitaminu E je nutný dostatečný přísun vitaminu C.
Vitamin C podporuje vstřebávání železa a má pozitivní vliv na jeho využitelnost. Uplatňuje se při biosyntéze steroidních hormonů a kolagenu, který je v reprodukčním procesu potřebný pro růst
a reparaci jednotlivých hormonálně aktivních orgánů zajišťujících uhnízdění vajíčka a zdárný průběh těhotenství. Proto má jeho dodání velký význam pro plodnost ženy.
Železo a jeho příjem nedosahuje při obvyklé stravě doporučovaných hodnot. Doplněním železa a kyseliny listové se podstatně zvyšuje hodnota krevního barviva hemoglobinu, a je tedy účinnou prevencí chudokrevnosti v období těhotenství.
Jód je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a tím i pro normální růst, rozvoj a funkci nervového systému. Pro organismus může mít negativní dopad jak nedostatek, tak i v některých případech nadbytek či náhlé zvýšení příjmu jódu do organismu. Obecně je známo, že nedostatek jódu může vést k zvětšení štítné žlázy, změnám její struktury, event. i k rozvoji snížené funkce a produkce hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu a tím i snížené množství hormonů štítné žlázy u vyvíjejícího se organismu mohou mít následky na psychomotorický vývoj jedince. Optimální denní příjem jódu činí 150300 mikrogramů. Máte-li problémy s imunitou (např. alergie, onemocnění typu diabetes mellitus I. typu, kolagenóza, myastenie gravis), mohl by nadměrný přívod jódu vyvolat tvorbu protilátek proti štítné žláze.
Další důležité látky
Vitamin D3 (cholekalciferol) se v současné době považuje spíše za hormon než vitamin. Umožňuje především vstřebávání vápníku a fosforu a jejich lepší využití při tvorbě kostí.
Vitamin B1 je významný pro metabolismus sacharidů a je důležitý pro normální vývoj a funkci mozku, svalů, nervů a srdce. Podporuje funkce nervového systému.
Vitamin B2 a vitamin B6 podílejí se na látkové výměně sacharidů, tuků a bílkovin.
Biotin (vitamin H) uplatňuje se při syntéze mastných kyselin.
Nikotinamid (niacin) je nezbytný pro metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin, nukleotidů, porfyrinů aj. Účastní se metabolismu kůže.
Kyselina pantothenová hraje důležitou úlohu v metabolismu tuků a sacharidů.
Vápník je základní stavební kámen kostí a zubů. Pro matku i plod je nezbytným minerálem. Při běžném způsobu stravování je možno dosáhnout doporučené dávky jedině konzumací většího množství mléčných produktů. Vstřebávání vápníku se zhoršuje při převážně rostlinné stravě. Vápník je důležitý rovněž pro vedení nervových impulsů, kontrakci svalů a srážení krve.
Fosfor váže vápník a tak přispívá ke stavbě kostí.
Hořčík je esenciální prvek nepostradatelný pro metabolismus enzymů, elektrolytů a pro energetický metabolismus. Těhotenství představuje obecně stav nedostatku, kdy hladina hořčíku v séru klesá asi o 10 %. Nedostatek hořčíku v organismu matky se projevuje vznikem nepříjemných křečí nohou a může vyvolávat i předčasné stahy dělohy, což může vést až k riziku předčasného porodu. Během těhotenství stoupají s růstem plodu nároky na spotřebu hořčíku ke stavbě orgánů, tvorbě kostí a vývoji centrálního nervového systému dítěte.
Zinek má vliv na obranyschopnost organismu, zkracuje proces hojení, udržuje duševní čilost.
Mangan podporuje normální růst a vývoj tkání. Uplatňuje se při metabolismu cukrů a zasahuje do metabolismu bílkovin a syntézy cholesterolu.
Měď je zapotřebí při krvetvorbě.
Chrom podporuje metabolismus glukózy, pomáhá regulovat krevní cukr.
Jak doplňovat vitamíny
V dnešní době existuje několik výrobců, kteří na trh dodávají vitamínové doplňky pro těhotné nebo kojící maminky. Všechny tyto preparáty jsou správně vyladěné právě pro potřeby maminek a obsahují právě ty látky, které v určité fázi potřeujete. Pokud vaše tělo vyžaduje některé látky více, poraďte se se svým lékařem a ten vám doporučí, v jaké formě vitamin či minerál doplnit a v jakém množství.
Přečtěte si také další články o těhotenství:
Podívejte se také na velký výběr kvalitního kojeneckého oblečení.
Darování vajíček
Tereza Holubová
Biopotraviny pro děti
Medusa