Kojení v těhotenství a tandemové kojení

Každá kojící matka, která otěhotní, má jistě smíšené pocity a rozhoduje se, zda v kojení vytrvat, nebo zda ho ukončit. Kojení batolete nebo dokonce ještě staršího dítěte v době dalšího těhotenství těhotné ženě přináší spoustu otázek a ze svého okolí může cítit nátlak, aby dítě odstavila. Jak to s kojením v těhotenství vlastně je? A co potom tandemové kojení, tedy kojení dvou dětí najednou?

Jak to tedy s kojením v těhotenství ve skutečnosti je?

V první řadě je nezbytné uvést, že kojení v době těhotenství nenarozenému děťátku nebere žádné živiny, tedy za předpokladu že žena má pestrou, vyváženou a plnohodnotnou stravu.

Taková těhotná kojící si musí odpovědět na otázky, zda je kojení staršího dítěte potřebou (a to i emocionální) či jen zvykem, zda je ukončení kojení jejím rozhodnutím nebo pouze nátlakem okolí.

Pokud těhotenství probíhá normálně, bez děložních stahů, které by mohly kojení provázet tím, že jsou stimulovány bradavky, může se v něm pokračovat.

Do mateřského mléka přecházejí v minimálním množství těhotenské hormony, které však pro kojené dítě nepředstavují žádné nebezpečí. Plod v matčině břiše je těmto hormonům vystaven v mnohem vyšší míře než kojené dítě.

Problémem bývá, jakou polohu při kojení zaujmout. S matčiným rostoucím bříškem to někdy může být problém. Ale kojené děti jsou vynalézavé a jistě si svou novou polohu najdou.

Hormonální změny v matčině těle způsobují citlivost bradavek. Je to velmi individuální. Některé matky to nepociťují, jiné to poznají již na začátku těhotenství. Bolavým bradavkám je třeba přinést úlevu:

• Měnit polohy při kojení.
• Starší dítě požádat, aby sálo opatrně, jemně a krátce. Než se dítě přisaje, doporučuje se ručně trochu mléka odstříkat, až samo odtéká. Ono „roztahání“ mléka dítětem může být nejnepříjemnější.
• Důvodem citlivosti bradavek může být i snížená tvorba mléka. Těhotenské hormony totiž mohou způsobit snížení tvorby mléka, zejména v posledních čtyřech měsících těhotenství. V této době také dochází ke změně chuti mateřského mléka. Obavy, že starší dítě spotřebuje mlezivo a užitečné látky mladšímu, jsou zbytečné. Není podstatné, jak často se dítě kojí, po porodu bude mleziva pro novorozeně dost.

Některé kojené děti se odstaví kvůli snížené tvorbě mléka nebo kvůli změně chuti samy. Jiné děti se kojí nadále. A je dokonce možné, že i před porodem odstavené dítě se bude chtít po porodu opět kojit.

Nenarozenému miminku kojení nevadí. Je to přirozená věc, kterou vymyslela příroda tak, aby fungovala. Na prvním místě je nenarozené dítě. Veškeré živiny a energie jdou jemu. Proto se může během těhotenství tvořit mléka méně.

Tandemové kojení

Pokud žena i kojené dítě v kojení vytrvají, mohou být po porodu kojeny obě děti (starší i novorozenec), říká se tomu tandemové kojení. Může se stát, že po porodu se matka rozkojí tak, že se i starší dítě začne kojení mnohem víc dožadovat. Není důvod nekojit obě děti současně.

Chuť mateřské mléka se po porodu mění ve prospěch novorozence. Staršímu dítku může mléko přestat chutnat a rozhodne se odstavit. Pro maminky, které se rozhodly kojit tandemově, to může být stresující, ale i takovéto odstavení lze zvládnout s klidem. S dostatkem pozornosti, mazlením a pozitivním přístupem to zvládnete i vy a vaše dítě.

Pokud starší dítě v kojení vytrvá, může být tandemové kojení přínosné pro zmírnění sourozenecké rivality. Není neobvyklé, že starší sourozenec po narození mladšího začne žárlit. V takovém případě tandemové kojení tento aspekt může pomoci rozplynout.

Pokud máte obavu, aby mělo miminko dostatek živin z mateřského mléka, nakojte nejdřív jeho, ať načerpá z kolostra vše, co potřebuje. Starší dítě kojte až po novorozenečkovi. Později můžete kojit obě děti současně.