Ještě v generaci našich prababiček (a praprapra...) bylo zcela běžné rodit doma. Role otce u porodu byla taková, že měl za úkol přivést porodní bábu a uvařit vodu, do porodu se jinak nezapojoval. Jinak bylo rození dětí čistě ženská záležitost.
Poté, co se porody přesunuly do zdravotnických zařízení, byl otec zcela „vyoutován“. Jeho přítomnost u porodu byla nemyslitelná. Otcové své děti viděli až pár dní po porodu, nebo jen přes mříž u okna porodnice. Jejich přítomnost přímo u porodu byla nemožná.
Dnešní doba je jiná. Otcové chodí k porodům běžně. Často spíš vzbuzuje pohoršení ten otec, který se na účast při narození svého dítěte necítí. Jaká je tedy role otců u porodu?
Z historie
Fenomém otců u porodu se začal rozvíjet v šedesátých letech 20.století v nejvyspělejších zemích světa. Byla to doba, kdy se porody začaly přesouvat do velkých a nevlídných nemocnic, kde rodička neměla žádné soukromí, necítila se tam bezpečně. Proto se pro rodičku stal její muž u porodu jedinou důvěrnou osobou, které žena důvěřovala a s kterou se cítila alespoň trochu bezpečně. Dřívější role porodních asistentek (porodních bab), které měly rodičce poskytnout individuální podporu při porodu, byla potlačena a nahrazena „studeným“ modelem porodnické péče.
V devadesátých letech nastal boom otců u porodu i u nás, v České republice, neboť i porodnictví ustupuje od striktně medicínsky pojatého porodu a pozvolna se vrací k modelu sociálnímu, kde je pro rodičku důležitý pocit bezpečí.
Otec u porodu – ano či ne?
Ve všech českých porodnicích je dnes již běžnou praxí, že ženy mají u porodu otce dítěte. Přítomnost otce však nemusí být vždy přínos. Jsou muži, pro které je porod tak stresující situace, že své ženě nejsou psychickou oporou.
Je tolik rozdílných partnerských dvojic, které se liší různým stupněm intimity, různou délkou společného života a dalšími okolnostmi. A k tomu ještě co člověk – to osobnost, někteří budoucí otcové jsou při porodu jen pozorovatelé, někteří jsou schopni zachovat zcela klidnou hlavu, někteří chtějí chránit, jiní vést a rozhodovat. Všechny tyto okolnosti a osobnostní rysy se mohou silně projevit v průběhu porodu. Jsou muži, kteří nesnesou pohled na krev, mohou být labilnější, citlivější, mohou rušit ženu v závěru porodu tak, že jí znemožňují poddat se samotnému porodu.
Je důležité, aby si partneři již před porodem ujasnili, zda chtějí být společně u porodu. Měli by si položit otázku, jak jejich vztah funguje a jak to může ovlivnit jejich intimní život. Pokud se dohodnou prožít porod společně, je důležité si ujasnit otcovu roli u porodu. Ta je hlavně ve formě podpory, samotné otcově přítomnosti, klidu a trpělivosti, dodání pozitivního myšlení, namasírování a obsloužení ženy (podat, přinést, pomoci), také je otec spojkou mezi ženou a zdravotnickým personálem. Jako velký bonus za svou přítomnost může muž získat spoustu pozitiv – zažití zrození vlastního dítěte, co je hluboký zážitek.
1 Komentář