Pády dětí

Pády novorozenců, kojenců a batolat patří mezi velmi časté úrazy. Ve většině případů, ač pád může vypadat hrozivě, se miminku nic nestane a pád končí bez následků. Dětské kosti jsou proti kostem dospělého člověka měkké, pružné a také se rychle a bez následků hojí. K dětství úrazy a pády patří, nemůžeme dítě obalit molitanem, musíme ho nechat poznávat svět, ale je potřeba riziko úrazů minimalizovat.

V prvních letech svého života děti padají poměrně často. Malé děti padají většinou proto, že nemají zcela rozvinuté motorické schopnosti. Ale také může být příčinou pádu chyba dospělého, který s dítětem neopatrně manipuluje. Malé děti mají kosti křehké, takže kost se může zlomit i při pádu z malé výšky. Také lebka dítěte je v prvních měsících života velmi citlivá a není ještě napevno srostlá. Při větším pádu hrozí tedy i fraktura lebky, kterou kolikrát ani dospělý nemusí zaregistrovat, přitom následky mohou být vážné.

Novorozenci

Novorozenci vlastním přičiněním ještě většinou nespadnou, protože novorozené dítě není dostatečně pohyblivé. Během prvního měsíce života je pád novorozence zaviněn druhou osobou, např. pád při přebalování na přebalovacím pultu, nebo při přenášení dítěte z jednoho místa na druhé, nebo při neopatrném zacházení s kočárkem, či během koupání.

Kojenci

Kojenci prochází rychlým psychomotorickým vývojem a během 1.roku života se naučí zvedat hlavičku, přetáčet se, plazit, lézt, sedět, někteří i chodit. Kojence nesmíme nechat samotného na posteli, v jídelní židličce, v kočárku. Děti jsou zvědavé, rády přelézají zábrany, a tak jim hrozí pád.

Batolata

Batolata (od 1 do 3 let) lezou, začínají chodit, jsou čiperná a zkoumají vše kolem sebe. V pozdějším věku navštěvují různá dětská hřiště, prolézačky, houpačky a klouzačky, kde dochází k mnohým pádům. Když se dítě učí chodit, padá často. A při jeho nedokonalé koordinaci pohybů nezvládne natáhnout ruce dopředu, může padat rovnou na hlavu. Na koberci či trávníku si úraz většinou nezpůsobí, zato dlažba a tvrdý beton je nebezpečnější.

Prevence

Prevenci proti poranění lebky jsou chrániče rohů, zarážky u oken, ale i zábrany u schodišť.

Nenechávat miminko bez dozoru na vysoko položených místech nebo při koupání.

Nemá cenu jako preventivní opatření proti pádům dítě úzkostně hlídat a vodit za ruku. Aby se dítě naučilo ovládat svoje tělo, musí se naučit lézt a cvičit obratnost. Dítě si musí vyzkoušet i náročné věci, včetně ztráty rovnováhy a pádu. Čím dřív pochopí a porozumí, tím dřív se bude chovat samo k sobě bezpečněji a bude ještě obratnější.

Co dělat?

Pády na hlavu jsou nebezpečné, ale ne vždy je nutná návštěva lékaře.

Když už dítě spadne, nepanikařte. Pozorujte jej a lékaře navštivte, pokud je dítě apatické, podrážděné, má nevolnosti a zvrací, při poruchách vědomí či vidění.

Mnohdy batole pláče, protože spadlo nebo do něčeho narazilo. Nejprve si ověřte, o jak vážné zranění jde. Buďte soucitní, zeptejte se dítěte, kde to bolí. Nechte dítě vyplakat u vás v náruči. Utěšte ho, ale zbytečně v něm neprohlubujte bolest přehnaným soucitem nebo nevhodnými řečmi. Jakmile poleví pláč, povzbuďte dítě. Mnohé děti hrají na své rodiče divadlo, protože chtějí více pozornosti. Rodiče by to neměli ignorovat, ale dát dítěti jasně najevo, že víte, že nejde o skutečnou bolest. Až se dítě uklidní, pak se mu teprve věnujte.