Děti a Mikuláš

Měly by se děti bát Mikuláše? Dnešní rodiče se často zamýšlí nad tím, zda své dítě strašit nebo raději ne. Děti se v dnešní době jistě méně bojí, v dřívějších dobách byla výchova přísnější a často založená na strachu. Pokud se děti extrémně bojí, můžete jim vysvětlit, že Mikuláš je převlečený soused či kamarád. Ochudit děti o tradici, která se k Mikuláši váže, by bylo ale škoda.

Strach z Mikuláše

V dnešním náročném světě se člověk dostává do situací, kdy musí překonávat strach. Možná právě proto jsou na světě výchovné praktiky, které si na strachu zakládají. Lidé si myslí, že když se dítě vystavuje strachu, že se cvičí, otužuje a trénuje. K těmto praktikám jistě patří i mikulášská tradice, neboť s Mikulášem chodí čerti, kteří v dětech strach vzbuzují. V současnosti je však představa čerta, jak strká dítě do pytle, velmi krutá a pomalu trestná. Mikuláš, který se svými pomocníky obchází domácnosti dnes, není rozhodně pro děti traumatizující. Je potřeba k této kulturní tradici přistupovat s rozumem. Pokud jsou děti mimořádně úzkostné, mohou se s Mikulášem „setkat“ z mámina náručí, nebo koukat na Mikuláše z okna z bezpečí domova.

Svatý Mikuláš

Všichni si pod Mikulášem představí postavu s dlouhými vousy, na hlavě vysokou čepici, v ruce berlu, jak 5.prosince večer obchází domy a rozdává dětem dobroty. Kdo byl svatý Mikuláš?

Z historicky doložených informací se dovídáme jen málo. Ví se, že Mikuláš byl milovaný a uctívaný biskup v Myře (dnešní Demre) v Turecku. Narodil se někdy kolem roku 280 ve městě Pataře, v rodině bohatých a velmi zbožných křesťanů. Po smrti rodičů většinu svého majetku rozdal chudým a potřebných lidem. Od svého strýce biskupa prý přijal kněžské svěcení. Poté se vydal na pouť do Palestiny. Ve městě Myra zatím zemřel v té době biskup a novým biskupem se měl stát ten kněz, který následujícího rána vejde do chrámu první. Tím prvním byl právě Mikuláš, který se nejprve vzpíral, ale nakonec se biskupem přeci jen stal. Svůj biskupský úřad vykonával poctivě až do své smrti, někdy okolo roku 350. Jeho ostatky jsou uchovány v kryptě chrámu sv. Mikuláše ve městě Bari.

V tehdejší době to měli lidé, co věřili v Ježíše, těžké. Spousta římských panovníků křesťany pronásledovala a věznila. Biskup Mikuláš tyto lidi utěšoval a pomáhal jim. To se Římanům nelíbilo, a proto Mikuláše uvěznili také. Mikuláš mučení a věznění snášel trpělivě a statečně, a to na věznitele zapůsobilo, a tak ho zase propustili.

Legendy o svatém Mikulášovi

Legendy o svatém Mikulášovi vyprávějí, jaký byl dobrý člověk, staral se o lidi, kteří se ocitli v nelehké situaci a nouzi. Před smrtí zachránil tři nevinně odsouzené muže.

Další, nejznámější, legenda vypráví o třech měšcích zlata, které Mikuláš potají vhodil do okna, aby pomohl třem dívkám k věnu. V této legendě chtěl zadlužený otec poslat své tři dcery do veřejného domu, aby mu pomohly splatit dluh a také si vydělaly na věno. Na této legendě je založena tradice mikulášské nadílky.

Jiná legenda vypráví, jak zachránil námořníky z bouře. Jedna legenda vypráví o tom, že Mikuláš po své smrti každý rok o Vánocích procházel svým městem a v přestrojení obcházel obydlí chudých a dával jim přede dveře pozlacená jablka s ořechy.

Lidová tradice

Svatý Mikuláš je patronem námořníků a rybářů, také ochráncem převozníků a hlavně dětí. V dřívějších dobách chránil před povodněmi a pečoval o mosty. Od 18.století tuto úlohu v českých zemích převzal sv. Jan Nepomucký. V Čechách jsou nejstarší záznamy o mikulášské nadílce ze 14.století.

Mikuláš měl podle lidové tradice ze světa zahnat zlé čarovné síly, kterými se právě za dlouhých zimních předvánočních večerů a nocí nejvíc daří. Členové Mikulášovy družiny museli vysoko skákat, prý aby narostlo vysoké obilí. Měli křičet, aby byl plodný dobytek a bohatá úroda.

Obchůzka svatého Mikuláše se lišila v různých krajích. V chudých krajích si dávaly děti před spaním punčochu za okno nebo za dveře. Ráno pak našly odměnu za své celoroční chování. V bohatších krajích navštěvoval svatý Mikuláš děti osobně a naděloval jim z jutového vaku plného dárků. Na některých místech se objevovala i Mikuláška, tedy Mikulášova matička, která káral děti za neposlušnost a nabádala je k úctě ke starším lidem (hlavně k rodičům). Dětem připomínala důležitost pravidelného modlení. Bývala oproti samotnému Mikulášovi přísnější a dárky nenosívala. Místo dárků a sladkostí nosila metlu, kterou dětem „nadělovala“.