Pravá potravinová alergie se vyskytuje u 6-8% kojenců, 3-5% malých dětí a 2-4% dospělých. V posledních dvaceti letech se výskyt potravinových alergií zvýšil. Tím jak přibývá v naší potravě exotických potravin, zvětšuje se i množství potravinových alergií. Alergičtí můžeme být téměř na všechno.
Obecné trendy stravovacích návyků v dětském věku ukazují, že dnes konzumujeme mnohem více exotických, dříve neznámých potravin, než kdykoli předtím.
V kojeneckém věku je hlavním spouštěčem potravinové alergie omezený počet potravin. Více než 90 % případů potravinových alergií je v kojeneckém věku vyvoláno kravským mlékem, vejci, pšeničnou moukou, sójovým mlékem, treskou a burskými oříšky (alergeny 1. třídy).
U starších dětí a mládeže je škála alergenních potravin širší: lze pozorovat alergii na různé druhy ořechů (para ořechy, lískové ořechy, kešu, vlašské ořechy a mandle), sezamová semínka, korýše (kreveta, škeble), peckoviny (jablka, třešně, švestky) a exotickou zeleninu a ovoce (kiwi, avokádo).
Potravinová alergie souvisí s atopií a obvykle je přítomna současně s dalšími inhalačními alergiemi. Často se vyskytuje citlivost na více potravinových alergenů současně – asi 30% lidí s potravinovou alergií trpí i dalšími typy alergií.
Projevy potravinových alergií
Potravinová alergie se může projevovat s různou intenzitou, od mírného svědění v ústech až po otoky, problémy s dýcháním a to vše během několik a minut od pozření potraviny, na kterou je jedinec alergický. Nejčastější alergické projevy jsou:
kožní projevy – otoky, atopický ekzém, kopřivky, svědění rtů a dutiny ústní, otok jazyka a hlasivek
dýchací potíže – astma, rýma
reakce zažívacího systému – průjmy, zvracení, nechutenství, bolesti břicha
Někteří jedinci jsou vysoce citliví a reagují dokonce i na páry při vaření alergizující potraviny (např. při vaření ryby) nebo dochází k alergické reakci při polibku.
Potravinová alergie x intolerance potraviny
Často bývají tyto dva pojmy považovány za synonyma, ale je třeba je odlišit.
Potravinová alergie
Při požití potraviny, na kterou máme alergii, dojde k aktivaci imunitního systému organismu (stejně jako například při alergii na pyly) a imunitní systém začíná vytvářet protilátky proti alergizující potravině.
Intolerance potraviny
Potravinová intolerance je způsobena nedostatkem nebo absencí látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy. Tělo není schopno zpracovat danou potravinovou složku a dostavuje se netypická reakce organismu (zvracení, dávení, průjmy, kožní projevy, plynatost, bolesti břicha, křeče). Látkou, která tělu chybí nebo které má tělo nedostatek, většinou bývá enzym, který má štěpit intolerantní složku. Nejčastějším typem intolerance na potraviny je intolerance laktózy (intolerance na mléčný cukr) způsobená nedostatkem laktázy (enzym, který štěpí mléčný cukr).
Na které potraviny můžeme být alergičtí?
1. Kravské mléko
Alergie na mléčnou bílkovinu
Alergie na mléčnou bílkovinu se u dětí většinou začne projevovat s přechodem na umělou výživu, ale může k ní dojít i později. Jedná se o klasickou potravinovou alergii, ve většině případů o alergickou reakci na bílkovinu kravského mléka. U zjištěné alergie je třeba je třeba dodržovat bezmléčnou dietu a podávat mléko s naštěpeným řetězcem mléčné bílkoviny, které vám doporučí lékař. Pokud se jedná čistě o tuto alergii, je možné vyzkoušet výrobky z ovčího či kozího mléka, které nemusí způsobovat žádné problémy.
Intolerance laktózy
Nejedná se o potravinovou alergii, ale jde o metabolickou poruchu štěpení mléčného cukru (laktózy). Laktóza je obsažena ve všech druzích mléka, i v mateřském mléce. Ve střevech chybí enzym laktáza, který má na starost právě štěpení mléčného cukru. Po požití mléka se cukr nerozštěpí a organismus na něj reaguje jako na cizorodou látku. Může dojít ke zvracení, průjmům, nechuti k jídlu, bolestem břicha, dítě neprospívá, vyskytují se i kožní reakce jako např. atopický ekzém. Tato porucha je vrozená a celoživotní (s věkem může ale dojít k mírnému zlepšení)
2. Ovoce a zelenina
U ovoce se nejčastěji vyskytuje alergie na jablka, hrušky, jahody a broskve. Ze zeleniny jsou největším alergenem rajčata, celer a špenát.
3. Vejce (vaječný bílek)
Často bývá spojena s alergií na mléko a s věkem se v mnoha případech zmírňuje.
4. Ryby, měkkýši, korýši
Většinou se jedná o alergii na jeden konkrétní druh ryby (měkkýše, korýše).
5. Ořechy, semena, jádra
Alergické reakce na ořechy bývají většinou velice bouřlivé. Je třeba dát pozor i na malé množství obsažené v ostatních potravinách. K alergické reakci stačí většinou velmi málo.
6. Obilniny
Přecitlivělost na některé druhy obilovin není ještě celiakií. Tato přecitlivělost se může s věkem zlepšit nebo se vyskytuje jen po určité období.
Ochrana před potravinovými alergiemi u novorozenců
Kojení, kojení a ještě jednou kojení!!!
Kojení poskytuje ochranu před alergiemi. Výlučné kojení novorozence zajišťuje po dobu minimálně 4 až 6 měsíců určitou ochranu stejně jako zanechání kouření a podávání první tuhé potravy dítěti až ve 4 až 6 měsících věku. V kojeneckém období není kyselost obsahu žaludku kvůli nedostatečné produkci žaludečních kyselin udržována v potřebných mezích. Tento nedostatek v kyselosti obsahu žaludku a trávení pepsinů umožňuje alergenům v kojeneckém období nerušeně pronikat do střevní tkáně a zvyšuje citlivost vůči potravinovým alergenům.
Celiakie (celiakální sprue)
Celiakie je autoimunitní onemocnění, které je způsobeno tvorbou protilátek proti buňkám sliznice tenkého střeva nastartované přítomností lepku (glutenu) v potravě. Jedná se vlastně o intoleranci na lepek. Trávící soustava jedince postiženého celiakií není schopna strávit potraviny obsahující lepek.
Tato nemoc je celoživotní. První projevy se mohou ukázat v dětství, ale i kdykoliv později v dospělosti.
Projevy u dětí
Celkové neprospívání, porucha růstu, podvýživa, průjmy, bolesti bříška, nadýmání.
Léčba celiakie – bezlepková dieta
Jediným možným způsobem, jak léčit celiakii, je dodržovat přísnou bezlepkovou dietu. Při této dietě jsou ze stravy vyloučeny potraviny obsahující lepek – potraviny vyrobené z pšenice, ječmene, žita a ovsa. Povoleny jsou potraviny z kukuřice, rýže, prosa, brambor, jáhel, sóji a luštěnin. Bezlepková dieta musí být dodržována celý život.
Při nedodržování diety se může vyskytnout tzv. Duhringova dermatitida – zánět kůže s výsevem puchýřků po celém těle.
Předcházení celiakii
Pozdější začátek podávání obilných výrobků do dětské stravy dokáže zabránit vzniku příznaků celiakie. Pokud je lepek přidán do potravy příliš brzy, v době, kdy ještě není střevní sliznice dostatečně vyvinuta, může docházet ke vzniku protilátek proti lepku a poškozování sliznice. Doporučuje se odložit podávání potravin s lepkem po prvním roce života.
Doufám, že pro vás bude tento článek pouze informativní a že se vám i vašim dětem veškeré alergie vyhnou.
Darování vajíček
Tereza Holubová
Biopotraviny pro děti
Medusa