První pomoc u dětí

Milé maminky, doufám, že žádnou z těchto rad nebudete nikdy potřebovat a že vaše dětičky budou zdravé a bez úrazů. Pokud by se ale přece jen něco přihodilo, měly byste vědět, jak postupovat při poskytnutí první pomoci.

1. Zástava dýchání a krevního oběhu

Jde o velmi závažný stav, který dítě ohrožuje na životě a jakákoliv prodleva v poskytnutí první pomoci vede k jeho poškození nebo úmrtí. Nejčastější příčinou zástavy dýchání a krevního oběhu jsou infekce, syndrom náhlého úmrtí, úrazy nebo otravy. Ve většině případů dochází u dětí nejprve k zástavě dýchání, pak až k zástavě oběhu.

Co se děje s dítětem:

  • nedýchá
  • je bledé nebo namodralé
  • nereaguje na bolestivé podněty
  • tep na velkých tepnách není hmatatelný

Při zjištění uvedených příznaků je nezbytné poskytnout okamžitou pomoc (poskytnout umělé dýchání po dobu 1 minuty) a potom přivolat pomoc lékaře.

Jak postupovat?

Uvolnit dýchací cesty:

  • upravit polohu hlavy
  • novorozenci a kojenci: mírný záklon hlavy (podložit ramena)
  • děti 1 – 8 let: záklon hlavy (pokud nejde o mozkolebeční poranění)
  • děti nad 8 let: záklon hlavy (pokud nejde o mozkolebeční poranění)
  • otevřeme ústa dítěte a přehlédneme dutinu ústní (jednu ruku položit na čelo, druhou uchopit za dolní čelist a otevřít dutinu ústní). Zjistíme, zda je zapadlý jazyk. Pokud ano, uchopíme ho dvěma prsty a povytáhneme ho. Máme-li podezření na vdechnutí cizího tělesa, pokusíme se uvolnit dýchací cesty (například předkloněním dítěte a údery hranou dlaně mezi lopatky). Jsou-li dýchací cesty volné, zahájíme umělé dýchání.

Umělé dýchání

  • u novorozenců a kojenců přikládáme svá ústa na otevřenou dutinu ústní a nos zároveň
  • u dětí a dospělých provádíme dýchání z úst do úst při současném uzavření nosu postiženého palcem a ukazovákem jedné ruky
  • dýchání zahajujeme dvěma počátečními vdechy. Pokud se neobjeví vlastní dýchání, pokračujeme v umělém dýcháníU novorozenců je frekvence dýchání 30/minutu

    U kojenců a dětí do 8 let je frekvence dýchání 20/minutu

    U dětí nad 8 let je frekvence dýchání 12-15/minutu

  • novorozencům a kojencům vdechujeme pouze obsah svých úst. Ostatním dětem vdechujeme takový objem, aby pohyby hrudníku byly dostatečné, tzn. 2,0-2,5 cm. U dětí nad 8 let musí být umělý vdech dostatečně dlouhý, alespoň 1 sekundu.

Nepřímá srdeční masáž

Tep zjišťujeme na pažní tepně, kterou vyhmatáme na vnitřní straně paže. Pokud zjistíme, že jde o zástavu srdeční, zahajujeme nepřímou srdeční masáž.

  • novorozenci a kojenci: provádíme dvěma prsty, které přiložíme 1-1,5cm pod spojnici prsních bradavek. Hloubka stisku je asi 2cm. Frekvence stlačování je 120/minutu u novorozence, 100/minutu u kojence. Poměr stlačení a vdechů je 3:1 u novorozenců a 5:1 u kojenců.
  • Děti od 1 do 8 let: provádíme dlaní jedné ruky, kterou přiložíme na dolní polovinu hrudní kosti. Hloubka stisku je asi 2,5 cm, frekvence stlačování je 100/minutu. Poměr stlačení a vdechů je 5:1.
  • děti nad 8 let: postupujeme podobně jako u předchozí věkové kategorie, ale na hřbet své ruky přiložíme i druhou dlaň (stejný postup jako u dospělých). Ruce máme v loketních kloubech napjaté. Hloubka stlačení je asi 2,5 cm, frekvence je 100/minutu. Poměr stlačení a vdechů je 15:2.Neodkladnou resuscitaci provádíme až do obnovení životních funkcí nebo do příjezdu lékaře.

2. Horečka

Normální tělesná teplota změřená v podpažní jamce se pohybuje kolem 36,5 °C. Pokud se měří v konečníku nebo zvukovodu, je o 0,5°C vyšší. Je-li teplota vyšší než 38,5°C, mluvíme o horečce.

Horečka provází celou řadu chorob. Lékaře je nutné vyhledat zvláště v případě, pokud zjistíme:

  • horečku u dítěte pod 2 měsíce věku
  • horečka u dítěte nad 40°C
  • že dítě má horečku a nelze ho vzbudit
  • že dítě má horečku a nelze mu v klidu předklonit hlavu
  • že dítě má horečku a objevuje se tečkovité krvácení do kůže
  • že dítě má horečku, sliní a nemůže polykat
  • že dítě má horečku a na první pohled vypadá velmi nemocně

Léčba

  • Dítěti s horečkou vždy zajistíme klid na lůžku, zvýšený dohled a nabízíme mu dostatek tekutin.
  • Podáváme mu léky. Na prvním místě podáváme paracetamol v dávce 12-15mg/kg(dávku (ne u novorozenců). Dávku můžeme opakovat podle teploty nejdříve za 4-6 hodin, nepřekračujeme denní dávku 50-60mg/kg/den. U kojenců a batolat dáváme přednost čípku, u batolat a předškolních dětí, pokud nezvrací, sirupové formě, u školních dětí tabletám.
  • Fyzikální ochlazování (zábaly, omývání, sprchování) provádíme, pokud má dítě horečku mezi 39-40°C. Zábaly i voda musí být vlažné nikoliv ledové. Zásadně je neprovádíme u dítěte, které má chladné končetiny.

3. Křeče

Křeče jsou závažný příznak objevující se při celé řadě chorob.

Křeče jsou opakované, různě rychlé, rytmické pohyby končetin nebo obličejového svalstva. Tyto pohyby mohou být vystřídány naopak krátkodobým napětím celého těla bez jakýchkoliv pohybů. Často jsou provázeny poruchou vědomí, tzn. že dítě nereaguje na jakýkoliv podnět, může upadnout a přivodit se zranění. Při křečích může dojít k pomočení, pokálení i zástavě dýchání.

Při febrilních křečích je nutné zajistit důležité životní funkce (dýchání, oběh) a dbát na to, aby dítě nevdechlo zvratky. Je nezbytné okamžitě přivolat lékaře. Pokud jde o opakované křeče, řídíme se doporučením ošetřujícího lékaře.

4. Úrazy

Při úrazech provázených krvácením provádíme jeho zastavení. Žilní krvácení zastavíme přiložením obvazu. U tepenného krvácení, které se projevuje rytmickým vystřikováním krve z rány, je nezbytné ránu zakrýt a přiložit tlakový obvaz na postižené místo. V obou případech je nutné přivolat lékaře.

Při krvácení z nosu ponecháme dítě s předkloněnou hlavou (hlavu nesmíme zaklánět, aby nedošlo k vdechnutí krve). Do nosního průchodu vložíme tampón z buničiny a palcem a ukazovákem nos pevně stiskneme. Po 3 minutách je možné tampón opatrně vyjmout. Pokud krvácení pokračuje, tampón znovu zavedeme a vyhledáme lékaře.

Při zlomeninách končetin přikládáme dlahu přesahující kloub nad a pod poraněním. Tam, kde je podezření na poranění páteře, přenášíme dítě jen na tvrdé celotělové podložce. Je nezbytné znehybnit krční páteř a zamezit pohybům hlavy.

5. Popáleninový úraz

Nejčastěji dochází k opaření (čaj, káva, polévka). Každá popálenina, která je větší než trojnásobek plochy dětské dlaně, je závažná.

Ihned po úrazu zastavíme působení tepla, odstraníme nasáklý oděv. Popálené plochy chráníme proti znečištění přiložením čisté bavlněné látky (kapesník, plena). Přikládáme obklady z bavlněné látky namáčené ve vodě. Ideální je, pokud voda má teplotu tajícího ledu. Chladíme hlavně popálený obličej, nohy, ruce, hýždě a genitál. Velké plochy jako trup a celé končetiny nechladíme.

Zásadně na popálené plochy nedáváme masti, zásypy ani jiné laické prostředky jako např. vaječné bílky nebo ocet!!! Puchýře nepropichujeme.

Co nejrychleji přivoláme lékaře nebo dítě dopravíme do zdravotnického zařízení.

6. Otravy

U malých dětí dochází k otravám náhodně, u větších dětí často již v sebevražedném úmyslu.

Otravu mohou způsobit léky, chemické látky (čistící prostředky, rozpouštědla, vonné oleje), drogy, některé rostliny a houby, plyny nebo i závadné potraviny.

Na otravu pomýšlíme vždy, pokud:

  • najdeme u většího kojence nebo batolete rozsypané léky
  • zjistíme u dítěte zápach z dutiny ústní po chemické látce a stejná látka je v jeho dosahu
  • zjistíme náhlou změnu v chování dítěte (nápadná spavost, křeče)

Tam, kde máme i jen podezření na otravu, vyhledáme lékaře. Do té doby musíme pečlivě sledovat důležité životní funkce (dýchání, oběh). Zajistíme látku podezřelou z otravy. Pokud dítě zvracelo, vložíme část zvratků do nádoby a odešleme společně s dítětem do nemocnice. Po požití např. benzinu, nafty, minerálních olejů, lampičkových olejů, petroleje apod. Zásadně nevyvoláváme zvracení.

Poprosím ještě všechny maminky, pokud mají nějakou zkušenost, aby nám napsaly a o svou zkušenost se s námi podělily.

Díky, Jamalka

Přečtěte si také další články na téma nemoci dětí:

 

Žádný komentář

Vložit komentář