Maminky.eu - těhotenství, porod, mateřství, kojenci, batolata, děti a vše kolem

Zaslal: út prosinec 11, 2007 2:35 pm Předmět: Můj první porod...

Zanedlouho se "těším"na druhý porod,a vzpomínám jaký byl ten první...Můj první porod,byl vypočítaný dle MS a utz na 1.7.2003,byla jsem prvorodička,dalo by se říct,že jsem byla vyplašená ze všeho.Bylo mi 20let,i když jsem už u porodu byla jak žákyňka,nejde to srovnat ,když rodíte zrovna vy.:-)Jelikož jsem přenášela už 10 dnů poslal mě můj gynekolog na vyvolání do nemocnice.Nastoupila jsem 10.7.2003 v 6 hodin ráno s manželem na příjem,pan Dr.mě vyšetřil a kolem půl 7 mi zavedl poševní tabletu.Asi po hodině se začalo něco dít,takové jemné bolesti v podbříšku,ale po půl hodině už začaly zesilovat.Otvírala jsem se ,ale strašně pomalu,tak mi ještě udělali utz a lde něj mělo mít miminko 3300g.V 10 hodin dopoledne mi propíchli plodové obaly,tzv,vodu a bolesti ještě zesílily,poté jsem už prosila o epidurál.Také mi ho dali,ale prcek si dal na čas.Narodil se v 16:25,vážil 4780g a měřil 54 cm.Taky jsem měla co dělat abych ho vytlačila,ale paní asistenka říkala,že to bude malé miminko. LOL

Létos damiánek oslavil 4 narozeniny a v dubnu pokud bude vše jak má být se mu narodí bráška a já tajně doufám,že bude alespoň o půl kila menší LOL

-

Zaslal: út prosinec 11, 2007 3:07 pm Předmět: prvni porod

Na svůj porod vzpomínám velmi ráda, protože to bylo završení strastiplné cesty, mým těhotenstvím...jak jsem již uváděla v diskusích.Termín porodu jsem mela PM 22.5, a podle ultrazvuku 23.5., jezdila jsem ob den na monitor, kvuli zdravotnim obtizim. 23.5.jsem jeste byla na prohlidce a pani doktorka rikala, ze to na porod vubec nevypada, byla jsem uplne zavrena a cipek skoro nespotrebovany, na monitoru vsak nebyl zrovna nejlespi zaznam srdicka miminka, (byl undulativně zúžený, nejprve mě chtěli hospitalizovat, ale natočili ještě druhý záznam a ten už byl lepší, tak nas pustili domu s tim, ze prijedeme zase rano.Rano 24.5. byl monitor jiz v poradku, ani neukazoval zadne stahy delohy.Cestou z nemocnice domu asi v 10hod, 15km před našim městečkem, jsem vsak v aute zacala mit stahy, dost silne, pravidelne po 6minutach.Přitel me vysadil doma a ja jsem si sla pomalu zabalit posledni veci, on odjel do prace, s tim ze bude na telefonu (pracuje 5minut jizdy od naseho domova),a ze vyckame jestli se to rozjede, nebo jestli to nejsou zatim jenom poslicci, protoze mi neodesla ani hlenova zatka..ani dny pred tim jsem nemela zadne naznaky tvrdnuti,nic.No tak jsme cekali do 16hod, stahy byly stale pravidelne, tak jsme se ubirali zpet cestou k nemocnici.Tam me pan doktor vysetril, byla jsem ale otevrena jen na 1cm, ale mela jsem dost silne stahy, tak uz nas tam nechali.Meli jsme krasny pokoj jen a jen pro sebe.Asi po 1hod mi odtekla plodova voda, pak uz prichazeli stahy po 4minutach, byli cim dal silnejsi, a ja se z 1cm do 21-té hod najednou otevřela na 7cm, jenze zase zacal byt spatny monitor, miminko prestavalo byt slyset uplne, uz i houkal ten alarm...kdyz jsem se, ale otocila zase to naskocilo, pry si do rucicky zamotal pupecnik.Jenze 5hod vydrzet pri stazich lezet ani se nehnout, je nemyslitelne uz se to nedalo vydrzet, zadala jsem epidural, jenze doslo k nejhorsimu na 7cm, mi najednou prestali stahy, i po 2 infuzich silnych provokacek, takze jsem po 16hod normalne probihajiciho porodu skoncila na sale s akutni sekci, pro nepostupujici porod... Sad

.Ale i tak myslim, ze jsme to zvladli na jednicku a ja mohu personalu jen a jen podekovat!!!

Zaslal: út prosinec 11, 2007 3:55 pm Předmět:

Tak takhle probíhal můj porod v lednu 2003. Psala jsem to asi měsíc po porodu, takže plná dojmů:

Tak jsem se konečně dostala na internet. Napíšu sem něco o porodu. 19.1. ve 4:00 ráno se nám narodil chlapeček Šimon, vážil 3700 g a měl 53 cm. Tak od začátku,jak to všechno probíhalo. Vzhledem k tomu, že jsem ho přenášela skoro týden, byla jsem pěkně nervní, protože pokud bych neporodila do pondělka 20.1., tak bych v pondělí si šla nastoupit do nemocnice - preventivně. Z 16. na 17. ledna o půlnoci jsem šla na záchod a objevil se mi krvavý hlen, ha hurá, říkala jsem si, už se to blíží. Hned mi začli taky stahy, ale takový jenom "poslíčci", byly po 5 min. - asi trvaly tak 4 hodiny, pak přestali, chvíli jsem měla pokoj a pak začly znova tak porůznu, třeba po 20 min. na 2 hoďky, pak po 5 min. na hoďku, pak po 15 min. ...No prostě takový nepravidelný a trvali takovýmto stylem až do samého porodu. Takže jsem se dva dny a dvě noci nevyspala, což se pak projevilo mou ospalostí u porodu. 18. 1. kolem páté odpoledne jsem začala být drobet vlhká, ale voda netekla proudem ani nekapala, tak jsem tomu nekladla žádný význam. Pouze jsem napsala kamarádce Lence (s dvojčátkama) a ta mi hned odpověděla, ať si nezahrávám s plodovkou a jedu do porodnice. Říkala jsem si, nebudu plašit, co když mě pošlou domu. A šli jsme se Sluníčkem spát kolem 20:00 hod. Jenže jsme neusnuli a ve čtvrt na devět jsme se převlíkli z pyžama a nasedli do auta a jeli do porodnice. Tam jsem odevzdala vložku na rozbor plodovky a ukázalo se, že tam zůstanem. V tu ránu ze mě voda chrstla proudem, tak to bylo jasný. Sestřička s náma sepsala takový ty formality a pak jsme se šli převléct. Já jsem dostala hábit košily a manžel hábit oblek pro otce u porodu. Pak přišel doktor a vyšetřil mě. Pravil, že plod je otočen podélně hlavičkou - hurááá a nález je příznivý. Pak Slůňu odvedli na pokoj, kdejsme trávili 1. dobu porodní a já jsem podstoupila holení (jenom na nezbytných místech) a klystýr a vzhledem k streptokokovi na děložním čípku mi dali infúzí antibiotika. Stahy jsem měla tak po 5 min., ale nijak silný a dlouhý. Pak jsem šla na pokoj za Slůňou. Sestřička nám donesla rádio, velký gymnastický míč a chodila každou půlhoďku na kontrolu. Taky mi několikrát natáčeli křivku, což bylo velice nepříjemný kvůli poloze v leže. Jakmile přišli stahy, musela jsem se hýbat, což jsem při křivce nemohla, to bylo blbý. Ale furt mi bylo docela dobře. Jenže kvůli tomu, že jsem předtím dva dny a dvě noci nespala, padla na mě strašná únava, tak jsem si kolem 23. hod. lehla a mezi stahama jsem dřímala. Sranda byla, že Slůňa dřímal na posteli vedle mě. Jakmile na mě přišel stah, chytla jsem ho za ruku a drtila mu jí, to se hned probudil. Pak jsem chvílema hopsala na míči, šla do sprchy....Občas přišel doktor, taky mě vyšetřil, ale nikdy se k tomu nijak nevyjádřil. Asi po 5 hodinách, kdy stahy byly furt stejný, nikterak silný ani dlouhý, mi sestřička dala infúzí oxytocin na zesílení a prodloužení stahů. To už bylo horší, začalo to bejt docela silný, ale dalo se to vydržet, až do doby, kdy na mě přišlo nutkání tlačit. To bylo asi kolem 2. hodiny ranní. Tak jsem použila nacvičované psí dýchání. Zezačátku to pomáhalo, vždycky jsem to rozdejchala. To jsem vydržela tak hodinu. Kolem 3. ráno mě to přemohlo. Prostě jsem to přetlačila. Přišla sestřička, říkala, že ještě nesmím tlačit, že nejsem ještě otevřená, no prostě se to nedalo a tak jsem si cesty protlačila silou. Pak mě vyšetřila a pravila:"Už můžete tlačit." V tu ránu jako by mě polil. Říkám si hurááá, už bude Pyskůřek venku. Úplně jsem ožila. Tak stále na posteli jsem přitáhla nohy na břicho a tlačila. Sestřička říká Slůňovi:"Pojďte se podívat na hlavičku..." Při tlačení hlavička vykoukla, pak zas zmizela. Takhle jsem tam tlačila asi 10 min. Pak jsem odešla na porodnické křeslo do jiné místnosti. Rychle mi dali další kapačku antibiotik a ihned potom zas oxytocin, protože kontrakce slábly. Chvilinku jsem tlačila na tom křesle, pak sestřička volá mobilem doktora a na dětské oddělení, že mohou přijít k porodu. Hned přišel doktor, furt jsem tlačila, pak zjistil, že bez nástřihu to asi nepůjde, tak připravil náčiní. Při zvedání křesla výš, mě přiskřípl palec u nohy za stolek s nástroji, až jsem zapyštěla:"Jááuu můj prst." Tak se všichni vyděsili, co se děje. Pak přišla kontrakce, já zatlačila, doktor šmyk a Pyskůřek už byl venku. Hned mi ho dali na břicho, tak se hned ukázal - pokadil mě smolkou. Křičel a my jsme byli šťastní...Chvilku jsme si ho tam ňuchňali, 3x nám museli zopakovat, že je to kluk, než jsme to se Slůňou pochopili. Bylo nám to tak jedno v tu chvíli. Mezitím doktor přestříhl pupeční šňůru..., pak už Šimůnka odnesla dětská sestřička na vážení a měření a takový ty procedůry kolem. Slůňa šel s ní a vše fotil a dokumentoval. Pak Šimonka zabalili a dali Sluníčkovi do náručí, tak s ním šel za mnou zpátky na sál, kde mě přitom doktor zašíval nástřih a různý trhliny, co jsem si způsobila tím přetlačením. Šil mě asi půl hodiny a Slůňa se Šimůnkem byli celou tu dobu u mě. Pak nám doktor pogratuloval a šli jsme zpátky na pokoj, kde jsme trávili tu 1. dobu porodní. Tam jsme s Šímou byli asi hodinku, zkoušela jsem ho hned přiložit k prsu, ale bylo mu to úplně jedno, vůbec se nechytal. Pořád křičel. Hodně se nalokal plodovky, tak mu sestřička několikrát vysávala žaludek. Pak mě naložili na pojízdné lehátko, na mě naházeli všechny naše věci, Slůňovi dali Šimíka a jelo se o dvě patra níž na šestinedělí, kde Slůňa odevzdal Šimona sestřičkám, já jsem se osprchovala a došla do pokoje, Slůňa mi donesl do skřínky věci, nějaké mi dal do pokoje k posteli a odešel na šestou ráno do práce. Asi hodinku jsem spala, pak přinesli po sedmé snídani a přišla sestřička a přinesla mi Šimůnka, který byl se mnou od té doby už pořád. K prsu se chytnul hned a od té doby saje jak divej, což jsem ráda. Šimůnek je tedy nedělňátko. Hned po porodu se mi udělalo strašně dobře. Vůbec jsem neměla stavy, že by mi bylo nějak divně. Hned v neděli odpo přišel po práci Sluníčko a moje mamka se ségrou. Tak byli ze Šimona nadšení. No a takhle chodili každý den až do propuštění z porodnice. Rodila jsem v havlíčkobrodské nemocnici a nemůžu si na nic stěžovat. Naopak vše bych vychválila na jedničku. Domů nás propustili v nejblížší možný den, a to 4. den po porodu, tedy ve čtvrtek.

Zaslal: út prosinec 11, 2007 3:57 pm Předmět:

holky, vy jste spisovatelky, úplně se tady dojímám a vzpomínám na ten svůj...... i slza ukápla...... snad se taky někdy dokopu k tomu, abych ho popsala....byl to neuvěřitelně nádhernej zážitek!!!

Zaslal: út prosinec 11, 2007 4:02 pm Předmět:

Já, abych řekla pravdu, jsem ráda, že jsem to tenkrát, skoro před pěti lety, napsala. Teď už bych těžko vzpomínala, jak to všechno dopodrobna bylo.

Zaslal: út prosinec 11, 2007 4:05 pm Předmět: streptokok

jojo streptokok na čípku je potvůrka mě ho našli v 16tt, pak už nikdy a take jsem dostala kapačku

Zaslal: ne prosinec 16, 2007 12:44 am Předmět:

Naše Kájinka se narodila 19.9.2006,termín jsem měla 11.9.,takže jsem přenášela.Jako prvorodička jsem si vůbec nedokázala představit co mě čeká,takže jsem strach ani neměla.18.9.jsme se chystali na kutě asi ve 22hod.Kolem půlnoci mě vzbudily bolesti,byly po 10minutách,zapla jsem si televizi a čekala,manžela jsem nechala spát,čekala jsem jestli se intervaly budou zkracovat.V 6hodin ráno vstával manžel do práce a našel mě v obýváku s bolestma po 5minutách.Tím že jsem přenášela jsen ob den jezdila na srdíčko do nemocnice,tak jsme se tam vydali.Sestra mě natočila a řekla že kontrakce na monitoru nejsou,měla pravdu,než jsme dojeli do nemocnice,tak mě vše přešlo.Sotva jsme nasedli do auta,začlo to znovu-po 7minutách.Jeli jsme k rodičům,kteří bydlí 2minuty od nemocnice.Kolem 14hodiny jsem to vzdala a s bolestma po 5minutách jsme vyrazili do porodnice.Ve výtahu mě opět vše přešlo,tak jsme jeli zpátky domu.A opět,nasedli jsme do auta a bolesti byli zpátky.V 19hod.už to bylo akutní,už to bylo po 2minutách.Následovalo vyšetření,příprava,píchli mi vodu,ale prckovi se ven nechtělo.Takže oxytocin,ale nic.Ani nevím jak to dlouho trvalo,myslela jsem si že tlačim ze všech sil ale pořád to bylo málo.No nakonec jsem to zvládla,nejúžasnější okamžik když mi prcka dali na břicho,ani jsem se v tu chvíli nepídila po tom,jestli to je holka nebo kluk,měli jsme to jako překvapení.Až když se vážilo a měřilo,tak se mě sestra zeptala jestli vůbec vím co to je?V tu chvíli jsem byla ráda že to mám za sebou a bylo mi to jedno.Byla to holka!3400gramů,52cm,ve 21:42hodin.

Zaslal: po prosinec 17, 2007 4:44 pm Předmět:

Ještě jedna humorná historka z porodu.

Při příjmu se mě dr. ptal, zda mi praskla voda. Já říkám, že ne, že jsem jen vlhká. Hned poté, co mě vyšetřil, stála jsem tam nahá - rup a proud vody hrcnul na zem. Já říkám:"Pardon". A sestra:"Ale na to my jsme zvyklí". LOL

Zaslal: út prosinec 18, 2007 1:17 pm Předmět: re

hi...me praskla vida pri mereni ozev a pak jsem ucuravala pres celou chodbu az na pokoj Smile

Zaslal: út prosinec 18, 2007 7:22 pm Předmět:

mně voda vůbec sama nepraskla....museli ji "natrhnout" a tím porod trochu urychlit

Zaslal: út prosinec 18, 2007 7:37 pm Předmět:

To byl i můj případ,nikdo mi za celou dobu ani neřekl,že mám plod.vody málo,protože sestra si na příjmu myslela že mi odtekla a já jí měla málo.Prý to hraje roli,kolik jí je,proč?

Zaslal: st prosinec 19, 2007 1:33 pm Předmět:

Tomu moc nerozumím. To má každý jiné množství plod. vody? O tom jsem nic neslyšela.
Mně ale trochu ubrali při amniocentéze LOL

Zaslal: st prosinec 19, 2007 7:43 pm Předmět:

Ivko, našla jsme o tom pár informací:

Plodová voda se obměňuje v průběhu 2-3 hodin.Na konci těhotenství 40% vody v plodové vodě prochází plodem. Funkcí plodové vody je zajišťovat pohyblivost a polohu plodu, chránit jej před nárazem a těhotnou ženu chránit před bolestmi, které by mohly vznikat při prudkých pohybech plodu. Dále chrání krevní oběh pupečníku, dodává plodu tekutiny a vylučuje některé produkty látkové přeměny. Připisují se jí antibakteriální vlastnosti.
Množství plodové vody je následující:
ve 14. týdnu: 100ml
v 18. týdnu: 250ml
ve 30. týdnu: 500ml
ve 35. týdnu 1000ml
ve 40. týdnu 800ml

Plodová voda většinou odteče až v průběhu porodu, často se však stává, že blány, které ji zadržujé v plodovém vejci, puknou již během těhotenství nebo před začátkem porodu a část plodové vody odteče. V takovém případě je nutné neprodleně se dostavit na gynekologicko-porodnické oddělení - bakterie z pochvy by mohly vniknout do nitra plodového vejce a mohlo by dojít k poškození plodu.

Zaslal: čt prosinec 20, 2007 4:32 pm Předmět:

To jsou ale moudra Wink

Zaslal: út prosinec 01, 2009 11:45 pm Předmět: prosba

Dobrý večer,

jsem studentka 1.ročníku na VOŠ sociálně pedagogické a teologické a píši ročníkovou práci na téma "Domácí porody". Chtěla jsem Vás tímto požádat o pomoc, zda-li byste nevyplnila krátký dotazník na toto téma. Respondentky jsou ženy, které porodily, nebo chtějí porodit, své dítě doma. Dotazník je podkladem pro mou práci. Veškeré informace budou použity pouze pro zpracování, dále je šířit nebudu. Pokud budete mít zájem, nebo znáte ženu, které se toto téme týká, prosím napište mi na e-mail: Lucka.Tumu@centrum.cz a já vám, příp. jí, dotazník zašlu. Nevím,jak ho vložit sem.
Předem děkuji za spolupráci

Lucie Tůmová

Menu

Soutěže

Sponzorované linky

Doporučujeme

Partneři

Návštěvnost

Maminky.eu - těhotenství, porod, mateřství, kojenci, batolata, děti a vše kolem

Můj první porod...