Malotřídky X běžné školy

Dnešní moderní doba je pokročilá, ale vzdělávání v malotřídkách, které bývalo dříve běžné, je u dětí i rodičů stále ve velké oblibě. Malotřídky jsou v malých obcích a vesničkách. Někteří rodiče mají při výběru školy předsudky, kterými jsou malotřídky opředeny. Jedním předsudkem je, že kvalita výuky na malotřídkách je nízká, nebo že se děti ve spojených ročnících ruší navzájem, či jsou odkázáni na samostudium, protože učitel, který má více ročníků najednou v jedné třídě, se nemůže věnovat výuce naplno, jako by měl na starost pouze třídu jednoho ročníku. Jsou to však jen předsudky. Jaký je skutečný systém vyučování a kvalita výuky v malotřídkách?

Malotřídní škola je taková základní škola, v níž jsou alespoň v jedné třídě vyučováni společně žáci z více ročníků. Základní školy, které jsou takto uspořádány, bývají nejčastěji v obcích s nižším počtem obyvatel nebo s horší dopravní dostupností. Děti by v případě neexistence malotřídky musely dojíždět do vzdálené či hůře dosažitelné obce či města s plně organizovanou základní školou. Malotřídky zajišťují pouze primární školství, tedy pouze ročníky 1. stupně (1.-5. třída). V jedné třídě může být jen pár, záleží na síle ročníků.

Co je to malotřídka?

Školský zákon definuje školu malotřídního typu jako školu s pouze jedním vzdělávacím stupněm, která má méně než pět tříd. V některé z jejich tříd jsou vyučováni žáci z více než jednoho ročníku.

Tím, že jsou ročníky spojeny, kladou specifické nároky nejen na učitele, ale i na žáky. Specifika výuky na malotřídce vyplývá z odlišné organizace vedení výuky samotné. Vyučovací hodina má svou specifickou strukturu. Uspořádání a spojování ročníků se musí upravovat s ohledem na co největší efektivitu výuky. Přihlíží se především na počet dětí v jednotlivých ročnících a také na jejich povahové a charakterové vlastnosti a na přítomnost dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Faktem je, že nejnáročnější ročník jsou prvňáci. Děti v malotřídkách se učí spoléhat samy na sebe, učí se spolupracovat s mladšími i staršími spolužáky, učí se požádat o pomoc či poskytnout radu. V malotřídce děti méně zlobí, protože ve chvíli, kdy má dítě svou samostatnou práci hotovou a čeká, až ji dodělají pomalejší děti, se dítě může zapojit a poslouchat, co pedagog vypráví té vedlejší třídě.

Malotřídky mají menší počet žáků i učitelů. Všichni se spolu dobře znají, potkávají se ve škole, ale hlavně mimo školu, v místě bydliště. Ve škole panuje domácí, skoro až rodinné, prostředí, kde se neobjevují negativní jevy, jako školní šikana nebo násilné chování žáků.

Jak probíhá výuka na malotřídce?

Výuka může být tzv. střídavá, kdy vyučující během hodiny dělí svůj čas a přímou výuku mezi jednotlivé ročníky. Vyučující zahajuje hodinu společně se všemi dětmi. Úvodní aktivita je tedy pro všechny ročníky. Poté zadává pedagog samostatnou práci jednomu ročníku, u které bylo učivo probráno v minulých hodinách. Děti pracují na zadaném úkolu, mohou mezi sebou tiše komunikovat a spolupracovat, používat učební pomůcky a učebnice, po dokončení odevzdávají práci ke kontrole. Mezitím kantor pracuje s jiným ročníkem v přímém pedagogickém působení. Poté se činnosti vymění. Taková výměna probíhá 1x či 2x během vyučovací hodiny. Během tohoto způsobu výuky se hodně uplatňuje samostatná práce, kde si děti procvičují učivo.

Ve sloučených třídách se uplatňuje hlavně skupinové vyučování. Pedagog musí žáky všech ročníků v rámci jedné třídy zaměstnat něčím jiným, ale tak aby se vzájemně nerušili.

Dalším typem výuky je tzv. otevřené učení. To je charakteristické aktivitou a samostatnou prací žáků, propojením a spolupráci mezi jednotlivými vyučovacími předměty. Tato forma je náročnější na přípravu i samotnou realizaci. Může se stát, že skupina žáků bez ohledu na věk či ročník dosáhne v některém předmětu stejné úrovně znalostí a dovedností, protože pracuje společně na daném projektu. Otevřené učení bere v potaz individuální rozdíly mezi žáky a zohledňuje jejich pracovní tempo.

Kvalita výuky

Kvalita výuky nesouvisí s typem školy, zda je malotřídní či běžná základní škola. Jde spíše o pedagogické vedení, přístup, zkušenosti a charakter samotného učitele. Důležitou roli hraje přístup dítěte ke škole a školním aktivitám.

Rodiče, kteří o malotřídkách pochybují, vyslovují obavy z výsledků oproti žákům z běžných základních škol. Malotřídky si však oproti velkým a plně organizovaným školám nijak nezadávají. Učitel musí využívat možností individuálního přístupu, pro který je malotřídka jako stvořená, pak není důvod k obavám, že by žáci při přechodu na druhý stupeň (tedy na běžnou ZŠ) přestali stíhat nebo se nebyli schopni adaptovat na jiný způsob výuky a tím spojené nároky. Horší to může být pro děti v oblasti sociální. Kolektiv v běžné ZŠ funguje jinak než v malotřídce. Je větší soupeřivost mezi vrstevníky, než na co byli žáci v malotřídce zvyklí. Výhodou pro děti z malotřídek může být zkušenost s rozdílnými formami výuky a zkušenost s různými sociálními vztahy mezi spolužáky.

Žádný komentář

Vložit komentář