Halloween nebo Dušičky…aneb jak vysvětlit tyto svátky dětem

V tyto dny se jistě vaše děti zmíní o svátku Halloween, který znají především ze školky či školy a který se slaví v anglosaských zemích, odkud k nám přišel. Zároveň se však u nás slaví ještě Dušičky, navštěvují se hřbitovy a rozsvěcují se svíčky na hrobech. Co v sobě ukrývají tyto dva nejznámější podzimní svátky? Jak dětem vysvětlit rozdíly těchto svátků?

Oba svátky mají kořeny v keltských zvycích z dob, kdy lidé ještě neuměli měřit čas, neznali kalendář a rytmus jejich životů udávalo postavení slunce a měsíce. Lidé neměli čtyři roční období, ale pouze dvě. Světlou (kdy seli) a tmavou (kdy sklízeli). Začátek tmavé části roku se slavil z 31. října na 1. listopadu jako svátek Samhain (překládá se jako konec léta).

Halloween

S revolučním rokem 1989 a s otevřením hranic k nám proniknul z anglosaských zemí svátek Halloween. Do té doby pro nás neznámý svátek si našel oblibu i u nás. Lidé začali vydlabávat dýně, pořádat halloweenské party ve strašidelných kostýmech, ve školách a školkách se tomuto pro děti oblíbenému tématu také věnují. Děti zdobí ve školkách dýně, vyrábí masky a mají různé zábavné soutěže. Abychom jen neodsuzovali „cizí“ svátek, doporučujeme si o něm něco zjistit. Co je Halloween, odkud pochází, proč se slaví?

Mnozí odborníci (dětští psychologové, etnologové, historici i kněží) se shodují na tom, že Halloween tak, jak se nyní slaví, není pro děti příliš vhodný. Halloween zdůrazňuje strach, zaměřuje se na násilí (různé krvavé masky). S povahou dítěte se to příliš neshoduje a je to cizí prvek pro dětskou duši.

Halloween je původní pohanský svátek, který se připisuje starým Keltům. Původně to byl svátek Samhain, který se slavil na přelomu letní a zimní části roku. Věřilo se, že vycházejí skřítkové, kteří můžou různě působit na lidi. Již tehdy se lidé převlékali, aby zmátli tyto bytosti a v podstatě to byl večer plný kouzel...ten původní Halloween. Tento den vnímali jako čas, kdy se zúžuje hranice mezi světem živých a světem mrtvých. Věřilo se také, že v onen den se vrací duše zesnulých na zem a živí mohou právě v ten den navštívit podsvětí. V 16. století v anglosaských zemích církevní svátek Všech svatých a Halloween jakoby splynuly v jeden společný svátek. Dnešní podobu Halloweenu vznikla v Americe. Irští a skotští přistěhovalci byli především protestanti, kteří neslavili církevní Dušičky. Proto se vrátili k pohanské verzi tohoto svátku. Irové, kteří se do Ameriky přistěhovali v 18. - 19. století začali vyrábět lucerny z dýní namísto do té doby tradiční řepy a svátek mezi lidmi brzy zdomácněl. Kromě USA našel své místo také v Kanadě, Austrálii, Japonsku, Švédsku, Novém Zélandu. V současnosti večer z 31.10. na 1.11. lidé zdobí své domy pavučinami, postavami z hororů a strašidelnými lampióny. Dospělí i děti se převlékají do strašidelných kostýmů. Děti chodí dům od domu zpívat a recitovat básničky, především známé „Trick or treat“, za které dostávají sladkosti.

Halloweenská legenda o Jackovi a lampě

Ke svátku Halloween se váže také legenda o Jackovi. Jack byl lakomý kovář, který dost pil. Jednoho dne, když byl zase pod parou si pro něj přišel čert. Jack byl nejen opilec, ale i šibal, kterému se podařilo čerta obelstít. Čert mu musel slíbit ještě deset let života. V daný den byl čert zpátky pro Jacka. Jack řekl čertovi své poslední přání – chutné jablíčko ze stromu. Pekelník vyšplhal na jabloň. Jack však byl rychlejší a do kůry stromu vyřezal kříž, který čerta na stromě uvěznil. Za vysvobození mu čert musel slíbit, že brány pekelné zůstanou pro Jacka navždy zavřeny. Za pár let Jack zemřel. Pro své lakomství a zlé skutky nešel ani do nebe, avšak nemohl ani do pekla. Co tedy měl dělat? Navěky se toulat tmou. Čert se nad ním slitoval a obdaroval ho uhlíkem z pekelného ohně. Uhlík si Jack vložil do lampy z vydlabané řepy a svítí si s ní na svou cestu životem – smrtí.

Svátek všech svatých a Památka zesnulých

Tyto svátky patří mezi vzpomínkové dny, které věnujeme zemřelým. V České republice má úcta k mrtvých velmi silnou tradici. Její kořeny můžeme nalézt již v pohanských dobách na našem území. Lidé navštěvují hřbitovy, na hroby kladou věnce, zapalují svíčky. Tento zvyk má původ v keltské tradici – svátku Samhaim, který se slavil v den keltského nového roku, který připadal na 1.11. Křesťanství tento obyčej přejalo a dalo mu nový obsah v podobě Svátku Všech svatých 1.11. a následného svátku Památky zesnulých neboli Dušiček, který připadá na 2.11. Podle keltské tradici se tuto noc prolínají světy mrtvých a živých. Keltové zapalovali ohně, aby duše mrtvých našly cestu do příbytků živých, aby se s nimi mohly ohřát a strávit noc s pozůstalými.

Svátek Všech svatých je hlavně katolickým svátkem. Další den, na Dušičky (Památka zesnulých) se v katolických kostelech konají zádušní mše za mrtvé. Rituální obřady konané tento den jsou známé i u jiných náboženství světa. Tento den katolíci považují za den vzpomínek na ty, kteří ještě nedosáhli blaženosti anebo jsou ve fázi očišťování a přípravy na přechod z očistce do nebe. Církev už po staletí spojuje s tímto svátkem naději na vzkříšení a život věčný. Legenda praví, že v předvečer Dušiček vystupují duše zesnulých z očistce.

Slavme společně s dětmi

Nezáleží na tom, zda chcete slavit české Dušičky nebo anglosaský Halloween. Pokuste se udělat v tyto dny svůj vlastní rodinný svátek. Můžeme poděkovat za sklizeň. Poprosit o to, abychom ve zdraví přečkali období tmy – zimy. Vzpomínka na zemřelé by rovněž měla být součástí těchto oslav. Není nutné kupovat drahé věnce a haldy květin. Stačí v klidu zajít na hřbitov, zapálit tam svíčku či jen doma za oknem zapálit v tichosti svíčku za někoho, na koho společně zavzpomínáme. Dětem vyprávějte o svých předcích, prohlížejte rodinná alba, povídejte si, jaké to bylo kdysi…

Žádný komentář

Vložit komentář