Kontaktní rodičovství

Kontaktní rodičovství (z angličtiny attachment parenting, či slovensky vzťahová výchova) je rodičovství založené na intuici, na přirozeném přístupu k péči o děti a k výchově. Rodiče vnímají své dítě, respektují jeho potřeby i povahu a citlivě na ně reagují. Celý princip kontaktního rodičovství je založen na vzájemné komunikaci, vnímání dítěte, na důvěře. Rozhodně nejsou dána přesná pravidla, protože každé dítě je jedinečné a má své individuální potřeby. Rodiče takovým přístupem v dítěti budují důvěru ve svět, v rodiče i v sebe samy. Z dětí rostou osobnosti, které umí komunikovat a umí vyjádřit svá přání. Rozhodně se nejedná o rozmazlené děti, kterým rodiče dovolí vše, aby splnili jejich potřeby a touhy.

Více o kontaktním rodičovství

  • Kontaktní rodičovství není žádná novota. Jde o tradiční model výchovy, který je založený na biologicky přirozeném a instinktivním chování rodičů, využívaný v mnoha zemích.
  • Nebojte se. Kontaktní rodičovství není žádná věda. Rodiče stojí v prvních měsících života dítěte více sil a energie. Avšak vše, co rodiče vkládají v prvních měsících do péče o dítě, tak se jim později vrátí. Rodiče dítěti poskytnou stabilní zázemí a pocit jistoty.
  • Kontaktní rodičovství není liberální výchovou. Musíme rozlišit potřeby od požadavků dítěte. V prvních měsících života dítěte jsou požadavky dítěte shodné s jeho potřebami. S růstem dítěte se požadavky a potřeby rozcházejí. Rodiče dítěti neumožní vše, o co si řekne, ale usměrňují ho v požadavcích. Jdou mu příkladem a poskytují pozitivní zpětnou vazbu. K nevhodným činnostem a chování nabízejí dítěti vhodné alternativy.
  • Kontaktním rodičovství dítě nerozmazlíte. Nejde o slepou lásku k dítěti. Rychlým a citlivým reagováním na potřeby kojence se snižuje jeho potřeba vzdoru v pozdějším věku. Cílem kontaktního rodičovství je uspokojení potřeb nejen dítěte, ale i všech členů rodiny. Rodiče musí rozlišovat, co vše dítě zvládne samo a kdy je třeba dítěti pomoci. Rodiče důsledně nastavují jasné hranice.
  • Z kontaktního rodičovství nevyrůstají závislé děti. Tím, že funguje vzájemná důvěru mezi dítětem a rodičem, umožňuje to dítěti svět poznávat a prozkoumávat a učit se. Dítě ví, kam jít pro pomoc a ochranu, když ji bude potřebovat. To ho dělá samostatnějším. Rodiče zas díky své znalosti dítěte vědí, kdy a jak mu pomoci a kdy ho nechat dosáhnout cíle samotné.

Kontaktní rodičovství a malá miminka

Pro správné naladění na dítě a komunikaci s dítětem rodičům pomáhá dodržování základních pravidel kontaktního rodičovství:

Bonding – neboli vazba po porodu. Jde o vytvoření raného kontaktu rodičů s miminkem v době prvních pár hodin a dnů po porodu. Posiluje se vzájemné emoční naladění a biologicky přirozené a intuitivní chování novorozence i matky.

Kojení – jako intuitivní reagování na potřeby dítěte. Matka kojí dítě na požádání, nikoliv po tří hodinách. Hormony, které řídí laktaci, podporují vztah matky k dítěti, matka vlivem hormonů (prolaktin, oxytocin) zůstává klidná a spokojená. I s dětmi, které nejsou kojeny, ale krmeny umělým mlékem, je možné praktikovat krmení na požádání v souladu s kontaktním rodičovstvím.

Nošení dětí – rodičům napomáhá reagovat na potřeby miminka. Dítěti poskytuje důvěru v blízkost matky, může více času trávit ve stavu bdělé pozornosti a může tak poznávat okolní prostředí a učit se.

Společné spaní – dětem pomáhá společné spaní v blízkosti rodičů tak, že spí lépe. Matce je usnadněna péče o dítě, hlavně noční kojení. Dítě může spát přímo v rodinné posteli nebo v postýlce bez bočnice přiražené k rodičovské posteli.

Rodiče důvěřují v pláč dítěte – děti nepláčou, aby s rodiči manipulovaly, nýbrž aby s rodiči komunikovaly. Pláč je prostředek, kterým si dítě zajistí podmínky nutné ke svému přežití a správnému emocionálnímu vývoji. Rodiče by měli citlivě a rychle na pláč dítěte reagovat. Dítě se tím naučí důvěřovat rodičům a svým komunikativním dovednostem.

Osobní a rodinný život – Všichni usilují o dosažení vyváženosti uspokojování potřeb dítěte i rodičů. Pro rodiče je výchova a péče o dítěte fyzicky, psychicky i emočně náročná, proto je třeba o svých potřebách mluvit a najít si v okolí podobně smýšlející rodiče. Matka by měla využívat chvíle, kdy dítě spí, ke spánku. Do péče o dítě zapojit partnera a najít si pár minut denně pro relaxaci či koníček. Protože unavená žena nebude dostatečně trpělivá a empatická...

Vymezování hranic – ideálně za použití respektující výchovy. Pro dítě jsou hranice zdrojem jistoty.

Žádný komentář

Vložit komentář